Rozmezí dvou po sobě jdoucích roků, striktně v kalendáři označené jako 31. prosinec – Silvestr, a 1. leden – Nový rok, Státní svátek – Den obnovy samostatného českého státu (1993), se mimo jiné vyznačuje tím, jaké si pro dosažení vytýčeného cíle v roce následujícím, tedy v roce novém, stanovíme také nové předsevzetí.
Jeho náplní může být i láska – totiž ta pravá, sladká a nekonečná, která neskončí jinak, než sňatkem a společnou domácností, posléze občas i rozvodem od stolu a lože.
Nahlédněme, jaké mínění má na toto téma světový tisk, odborná veřejnost a lidé vzdělaní, kteří s podobným experimentem mají své zkušenosti.
Svého času se v londýnských novinách The Times objevil následující inzerát: „Mladý gentleman, který se hodlá oženit, by se rád seznámil se zkušeným člověkem, který by ho od tohoto kroku odradil.“
O tom věděl své francouzský prozaik André Maurois: „Do manželství se musí skočit, jako se skáče do vody.“ Všelicos prozradil i americký spisovatel a novinář Mark Twain: „Láska je to, čemu se po svatbě říká omyl.“ A co na to lékař Vladislav Růžička: „Všechno, co řeknete před svatbou, může být po svatbě použito proti vám.“ K tomu si Italové vymysleli trefné přísloví: „Do žen a do melounů se nevidí.“ A anglický spisovatel Oscar Wilde vtipně dodává: „Ženy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou.“
Muži se vždycky dívali na ženy poněkud spatra, o čemž svědčí mongolské přísloví: „I hloupý muž se považuje za něco lepšího než je žena.“ Což německé přísloví doplňuje: „U stolu a v posteli nesmí být člověk blbý.“ Co o vztahu k ženě míní anglický spisovatel Rudyard Kipling: „Žena je jenom žena. Ale dobré cigáro, to je přece pokouřeníčko!“
Není se čemu divit, vždyť od časů vyhnání Adama a Evy z ráje zůstávají až po dnešní dny mezi mužem a ženou určité neujasněnosti, každý chce něco jiného: muž ženu a žena muže.
Český spisovatel a novinář J. K. Tyl měl v tomhle jasno: „Žeňte se Čechové, ať jsou Češata!“ Ale německý filozof a básník Friedrich Nietzche to viděl mnohem střízlivěji: „Člověk má vždycky něco nutnějšího na práci než se oženit.“ A anglický dramatik William Shakespeare posoudil vztah muže a ženy zcela realisticky: „Dobře se pověsit – to zcela vyloučí možnost špatně se oženit.“ Anglické přísloví to nevidí zase až tak drasticky: „Ke sňatku potřebuješ víc než čtyři nohy v posteli.“ A holandské přísloví moudře dodává: „Není pořád májový večer.“
Je dobré uchovávat staré zvyky a tradice. A mít také na paměti, že v jiných končinách mohou být odlišné.
Zatím co si kolem svátečně prostřených a vyzdobených stolů budeme v posledním dnu starého roku přát do roku nového štěstí a zdraví, a slibovat všelijaká splnitelná i nesplnitelná předsevzetí, pro velkou část populace planety Země to bude den jako každý jiný.
Text a foto © Richard Sobotka