Nejstarší připomínka Nového roku má původ v Babyloně 2000 let před našim letopočtem. V Egyptě začínal Nový rok záplavami na Nilu. V Římě reformoval kalendář a zavedl stálý počátek Nového roku Julius Caesar. Podle gregoriánského kalendáře připadá Nový rok na 1. ledna, předchozí den 31. prosince starého roku je určen silvestrovským oslavám. V současné době je Nový rok v řadě zemí prohlášený za státní svátek.
První den nového roku 1. leden je podle gregoriánského kalendáře v největším počtu zemí považován za prvý den Nového roku.
Čínský Nový rok připadá na nov prvního lunárního měsíce, čtyři až osm týdnů před jarem, takže datum Nového roku může připadnout na kterýkoliv den mezi 21. lednem a 21. únorem. Ve Vietnamu se s Novým rokem přiklánějí k čínské variantě, jeho oslavy zpravidla trvají celý první týden nového roku.
Tibetský Nový rok (Losar) připadá na únor až březen. Perský Nový rok (Nourúz) připadá na den jarní rovnodennosti. Asyrský Nový rok (Rish Nissanu) připadá na 1. duben. Paňdžábský Nový rok (Vaisakhi) je připomínán v období mezi 12. až 15. dubnem. Thajský Nový rok připadá od 13. do 15. dubna a slaví se házením do vody. Podobně je tomu v Kambodži a v Bengálsku.
Na Ceylonu nezačíná Nový rok o půlnoci, jeho začátek vždy určují astrologové, přičemž konec starého a začátek nového roku na sebe v rozmezí několika hodin plynule nenavazuje – v této časové proluce nesmí být vykonávány žádné práce, pouze náboženské obřady.
Římský kalendář začínal 1. března, původně měl deset měsíců a některé z nich získaly z latiny numerické pojmenování: září (september – sedmý), říjen (october – osmý), listopad (november – devátý), prosinec (december – desátý). Roku 713 byly ke kalendáři přiřazeny měsíce leden (Januaris) a únor (Februaris), i s doplňkovým měsícem Intercalarisem.
Prvým rokem, který začínal 1. ledna byl rok 190 před našim letopočtem. V roce 45 před našim letopočtem zavedl Julius Caesar juliánský kalendář, dodatkový měsíc Intercalaris byl vypuštěn.
Slované používali Lunisolární kalendář, kdy se délka roku určovala podle Slunce. V českých zemích je v 15. století 1. leden označován jako Nový rok.
Ani současný kalendář není úplně dokonalý. Všeobecně používaný občanský gregoriánský kalendář je každý čtvrtý rok přestupný a přidaný 29. únor slouží k vyrovnání odchylek, způsobených rotací Země kolem své osy.
Kalendář je nezpochybnitelně praktická a všestranně už více jak 4000 let používaná pomůcka.
Text a foto © Richard Sobotka