František Hlavica: Tanečníci (Verbuňk), tuš. 
František Hlavica, malíř (23. 1. 1885 – 16. 7. 1952, vždy Vsetín). Narodil se v rodině řezbáře a lidového muzikanta. Studoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. V roce 1902 vstoupil po roční přípravce na AVU v Praze do malířské speciálky. Maloval i na frontě během první světové války, po jejímž skončení se usadil v Brně, kde se svými bratry sochaři Emilem a Rudolfem patřil k vedoucím osobnostem brněnského kulturního života. V roce 1928 byl jmenován profesorem krajinářského a figurálního kreslení na VUT v Brně, o deset let později se stal děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství. Jezdil na Valašsko do Nového Hrozenkova a v roce 1931 si postavil chatu na Kohútce, kde básnil a maloval. Ilustroval knihy valašských spisovatelů. V lednu roku 2025 uplynulo 140 let od jeho narození.
JUDr. Oldřich Šuleř, spisovatel (1. 6. 1924 – 26. 1. 2015, vždy Ostrava). Absolvoval gymnázium ve Valašském Meziříčí, právnickou fakultu UKL v Praze. Za války pracoval jako horník a po roce 1968 jako strojník a právník v elektrárně. Ve svých prózách zobrazil Valašské Meziříčí v době okupace (Na srnčích nohách, Dlouhé stíny) a převyprávěl valašské pohádky a pověsti (Nic nalhaného, máloco pravda, Poklad pod jalovcem, Zbojnické pohádky). Dětem napsal knihu Bylina od černé žluny a o malíři Janu Kobzáňovi knihu O Janíčkovi malérečkovi. O Valašsku jsou knihy Je to chůze po kotárech! a Paměť domova. Román Sláva a pád valašského Pánbíčka je věnován meziříčskému starostovi Mikyškovi. Starý Frenštát zachytil v úvodu románu Měsíční krajina. Napsal divadelní hru Valašská balada, televizní hru Kruté proměny, vyprávění z prostředí Beskyd Krásné nesmysly, esej Valašský poslanec T. G. M., přes osm set prací pro rozhlas a řadu prací publicistických. V lednu roku 2025 uplynulo od jeho smrti 10 let.
Oldřich Šuleř při dedikaci své knihy.
Vložil –sb-