Před 40 lety byly 1. ledna roku 1985 obce Veselá a Střítež nad Bečvou administrativně přičleněny ke střediskové obci Zašová.
Střítež nad Bečvou
Obec se nachází na levém břehu v údolí Rožnovské Bečvy na úpatí severních svahů Vsetínských vrchů. Část usedlostí je roztroušena na pasekách. Nadmořská výška 334 m, nejvýše položené místo katastru je v nadmořské výšce 565 m. Obec má 767 obyvatel, je zde 195 domů.
Původní název Strzites (1389), a kromě dalších také Střítež (1885), se ustálil na současném Střítež nad Bečvou. V pečetidle z roku 1731 je znázorněna radlice a pod ní rostlina. Obecní znak z r. 2000 má v modrém štítě dvě stříbrná vlnitá břevna provázena třemi stvoly rákosu, dole je stříbrná radlice.
Nejstarší písemná zmínka o Stříteži pochází z roku 1411. Obec až do zániku feudalismu náležela k rožnovskému panství, pak byla součástí okresu Valašské Meziříčí, po r. 1960 okresu Vsetín.
Počátkem roku 1985 byla Střítež připojena k obci Zašová jako její místní část, ale od počátku roku 1991 je opět samostatnou obcí.
Veselá
Nejstarší zprávy o Veselé pocházejí z roku 1376. K 1. 1. 1985 byla obec připojená k Zašové. Roku 2007 založili Občanské sdružení Ráj, pojmenované podle místa, kterému se říká V Ráji.
Svůj prapor má Veselá od června 2012, kdy se při příležitosti 5. výročí založení Občanského sdružení konal sraz veselských rodáků.
Autorem praporu je místní rodák, malíř ing. Zdeněk Palát. „Při návrhu praporu vycházela realizační komise z tradice Občanského sdružení Ráj: Kopce, vrchy k nebi blíž, bystrý potok zurčí níž. Staletí tu krásu známe – místo Rájem nazýváme,“ uvedl ing. Zdeněk Palát. „Na praporu je vyobrazen Veselský potok, po jedné straně kopec Hájek, na protější kopec Rovénky, na pozadí svah Pod Nivou. Uprostřed praporu se v tmavé kotlině nachází Veselský les, o kterém se zmiňuje lidový popěvek: Ten Veselský kostelíček, kolem něho černý les. Symbolu dominuje Lípa svobody, vysazená po první světové válce. Přáním tvůrců praporu je, aby veselští občané nezapomínali na tradice obce, vážili si všeho, co naši předkové vytvořili, svou přičinlivostí pomáhali obec zvelebovat a utužovali občanskou pospolitost.“
Prapor symbolicky dotváří národní barvy.
Zašová
První písemná zmínka o Zašové je z roku 1370. Do roku 1548 patřila obec různým šlechtickým rodům. Rod Žerotínů vlastnil Zašovou až do roku 1815. První zmínky o duchovní správě jsou z roku 1348. Koncem 16. století byla Zašová nekatolická, obyvatelé se účastnili valašských povstání. Po třicetileté válce byla obec katolická. V původně dřevěném kostelíku se nacházel vzácný obraz Panny Marie Zašovské, spojovaný s mnoha zázraky. Kostel byl vybudovaná roku 1725, u něj roku 1728 klášter Trinitářů. Zašovský kostel, klášter, barokní socha sv. Jana Nepomuckého a kamenný kříž pod kostelem jsou chráněny Státní památkovou péčí.
K nejznámějším tradičním slavnostem v obci patří především Zašovská pouť, konaná první červencovou neděli. S ní je spojeno i poutní místo Stračka, k němuž se váže pověst o zázračném zachránění rytíře Pannou Marií ve středověku za tatarského vpádu.
Ze Zašové pochází geofyzik akademik Alois Zátopek, spisovatel František Stavinoha, hudebníci Arnošt a Miroslav Borovičkovi, Ferdinand Škrobák, Jan Poruba, Jan Polách, malíř Václav Jaroň a mistryně zašovské krajky Milada Jaroňová.
V roce 2000 obec Zašová obdržela dekret o udělení znaku a praporu.
Aliance tří obcí skončila po šesti letech v roce 1991, odkdy je Střítež nad Bečvou opět samostatnou obcí. Oproti tomu obec Veselá setrvala už jen ve dvoučlenné alianci jako místní část obce Zašová.
Text a foto © Richard Sobotka