Za prvých 35 let existence muzea se v jeho vedení vystřídalo celkem sedm správců.
Vůbec prvým správcem byl v letech 1925-1939 Stanislav Kramoliš.
Správcováním v letech 1939-1947 byl pověřen Bohumír Kramoliš. Ten také pátral s mladými ogary na Dolní Bečvě po skutálených kamenech ze základů pohanského chrámu na Radhošti a hledal na Malé Volařce vchod do jeho podzemí.
V roce 1958, kdy vznikl záměr doplnit Valašské muzeum o stavby horského typu a Rožnované rozhodně vystoupili proti rozšíření muzea na úkor městského parku, doprovázel Bohumír Kramoliš odborného pracovníka Krajského muzea ve Zlíně Dr. Zdeňka Mišurce, pod které Valašské muzeum v té době spadalo, a společně navrhli umístit vesnické stavby v blízkosti muzea na Stráň, dříve zvanou Wilsonova.
Po třetím Valašském roku 1947 byl správcem Valašského muzea Miloš Kulišťák (do roku 1949). Vyučoval omladinu tance, hrál na heligonku a mezi polku, valčík, mazurku a tango vkládal výuku valašských tanců a her. V malém sále v hostinci u Bittnerů na náměstí spolu s Věrou Otevřelovou také nacvičovali zpěv lidových písní. Tak vznikl Valašský krúžek (dnešní soubor Radhošť).
Etnografka Věra Otevřelová spravovala Valašské muzeum v letech 1949 – 1953. Pro muzeum také napsala brožurku Rožnovská výšivka. Jako předsedkyně Valašského muzejního a národopisného spolku (1948-1951) vzala Valašský krúžek pod křídla této instituce a všemožně jeho činnost propagovala. Valašský krúžek se představil 23. června 1948 nejprve rozhlasovým posluchačům a 28. října 1948 u příležitosti státního svátku pak také rožnovské veřejnosti v divadelním sále Lázeňského domu. Představení se konalo v krojích z depozitáře Valašského muzea, do kterých Věra Otevřelová oblékla především ogary, kteří chodili všelijak a na pořízení vlastního kroje nebylo ani pomyšlení. Úspěch Valašského krúžku při účinkování v ostravském rozhlasu, televizi i jinde byl obrovský.
Po rozpuštění Muzejního a národopisného spolku v 50. letech 20. století dostal Valašský krúžek pod novým městským zřizovatelem název „Radhoš – soubor valašských písní a tanců“.
Věra Otevřelová PhDr. Jaroslav Štika PhDr. Arnošt Kubeša
Ve funkci správce Valašského muzea v přírodě se pak ještě vystřídali Jiří Pavelčík (1953-1954), PhDr. Jaroslav Štika, CSc. (1955) a PhDr. Arnošt Kubeša (1956-1960), který byl následně jmenován vůbec prvním ředitelem Valašského muzea v přírodě.
I když správcové Valašské muzeum nezanedbávali, jeho skutečné oživení nastalo až o patnáct let později, kdy byl v roce 1960 do funkce ředitele jmenován ing. Jan Rudolf Bečák.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka