Obec Vidče se nachází na severním okraji Vsetínských vrchů v údolí rovnoběžném s tokem řeky Bečvy. Rozloha obce je 1179 ha v nadmořské výšce od 350 do 650 m. Vidče je připomínáno už r. 1310 za Bohuslava z Krasna a spolu s obcí Zubří a Rožnovem patří k nejstarším sídlům na Rožnovsku. Ještě koncem minulého století byla obec přifařena a přiškolena k Zubří, s nímž (a s okolním světem) měla spojení jedinou úvozovou cestou přes návrší a chatrnou lávkou přes řeku Bečvu.
Obec měla pečeť s nápisem „Obec Widče“. Mimo rolníků žili zde také řemeslníci, v roce 1900 jich bylo devět, také tři kupci, dvě hospody, tři nálevny a mlýn. Od roku 1062 se na kopci Vápenka lámal vápenec, kdežto na kopci Svatoňku se dobývala železná ruda. V obci žili četní tkalci, obchodovalo se s dřívím. V 19. století se hodně rodin živilo pašováním tabáku z Uher na Moravu.
Lesy zaujímají třetinu katastru na němž lze zejména na jaře objevit vstavač mužský, prstnatec májový, zeměžluč menší, devaterník velkokvětý, dobromysl obecnou a kromě dalších také samorostlík klasnatý, kyčelnici žláznatou, lesní orchidej a vzácný krušík polabský. K památným stromům patří dub letní, který obvodem 5 m je po dubech v Horní Lidči a v Poličné třetím největším v okrese.
Ze savců se běžně vyskytuje srnec, zajíc, kuna skalní, ježek a na řece Bečvě vydra. Ptáků se na území obce vyskytuje na 90 druhů, z toho asi 70 druhů v obci pravidelně hnízdí. Z tažných ptáků je vzácnější čáp černý, stálou je žluva hajní, lejsek malý, ale také křepelka polní, chřástal polní a bramborníček.
Vyskytují se také běžní plazi, ještěrky, obojživelníci i s čolkem obecným a velkým. Z motýlů vzácný otakárek fenyklový a batolec duhový.
Nevšední je paleontologické naleziště se zkamenělými organismy v bývalém vápencovém lomu. V rýze bezejmenného potoka byly v třetihorních usazeninách objeveny schránky mlžů, plžů, ježovek, zbytky korálů a jiných bezobratlých organismů.
Nejstarší památkou je dřevěná zvonička z 18. století. Gotický kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven roku 1913, vysvěcen byl roku 1920.
Dne 20. srpna 1950 došlo ve vsi Vidče k letecké katastrofě letounu ZlínZ-181 z Valašského aeroklubu – Valašské Meziříčí. Zahynuli při ní Václav Knébl, rodák z Vidče a Jaroslav Sypták, rodák ze Zádvěřic. Letoun dopadl jen pár desítek metrů od domu jedné z obětí. V místě havárie je vybudován pomník.
Nejstarší památkou je dřevěná zvonička z 18. století a gotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený roku 1913, vysvěcený byl roku 1920.
Obec Vidče je dostupná odbočkou za Zašovou přes most a přes obec Střítež nad Bečvou, nebo z Rožnova pod Radhoštěm po silnici č. 6012. Modře značená turistická cesta vede z Rožnova pod Radhoštěm od Pivovaru, v obci Vidče však odbočuje jižně na hřeben Vsetínské hornatiny.
V obci Vidče se narodil vlastivědný pracovník Dr. Arnošt Kubeša (1905-1993), první ředitel Valašského muzea v přírodě. V obci také působil, a významně se zasloužil o stavbu kostela duchovní správce P. Alois Pozbyl, který zemřel 2. července 1921 ve 45 roce věku svého a je pohřben na místním hřbitově.
Obec Vidče nazval ve svém literárním díle národopisec Miloš Kulišťák (1896-1970) jako „Malá Vídeň“. Možná proto, že obě lidská sídliště mají prvá tři písmena v názvu (Vid) shodná a také shodný celkový počet (vždy po pěti) písmen v názvu (Vidče – Vídeň). Ostatně i ve Vidči, tak jako ve Vídni, lze navštívit obchod, cukrárnu a mají i hotel.
Vidčané, podle Miloše Kulišťáka, jsou podnikaví lidé. V závěru 19. století za vystěhovalectví do Ameriky se prozíravě chtěli nejprve na vlastní oči přesvědčit, jaké to v Americe je a teprve pak na šífech vyrazit z Hamburku přes Atlantik do USA. Když se po několika hodinách úmorné práce prokopali sousedce do kuchyně, vařili tam rychtyk to samé, co měli doma, usoudili, že v Americe to bude stejné, jako doma ve Vidči, díru zaházeli, aby do ní někdo nespadl, vystěhovalecká horečka jim opadla, vrátili se domů a zase jim bylo dobře.
Tož vítejte ve Vidči…
Bludný kámen nalezený ve Vidči.
Text a foto © Richard Sobotka