Podobně jako Velikonoce je také Masopust pohyblivým svátkem. Začíná v období od Tří králů (6. ledna) a trvá do počátku postní doby (Popeleční středa). Masopust je oslavou konce zimy a začátkem jarních zemědělských prací. Jeho poslední tři dny jsou provázeny průvody masek, karnevalem a uzavřeny půlnočním troubením ponocného.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století. Kolem 18. století se začaly pořádat taneční zábavy, které postupně zlidověly.
Masopust je obdobím vegetačního klidu, kdy je čas na domácí práce. Masopust (fašank, končiny, ostatky) vrcholí závěrečnými dny, které začínají nedělním odpolednem a končí úterní půlnocí. Masopust je také časem zabijaček, kdy slanina, uzené maso, špek a další masité speciality střídají sladké pokrmy, jako jsou koblihy či boží milosti. Chybět nemůže ani tekuté pohoštění. Ani maškarní rej s muzikou. Na Valašsku je nejrozšířenější maskou při masopustních obchůzkách medvěd a tanec s medvědem jako obřadní povinnost nelze odmítnout. K nejstarším formám masopustních masek patří převleky mužů za ženy, nevěsty či staré báby s nůšemi. Masopustní období uzavírá pochovávání basy.
Masopustní rej se už tradičně odbývá v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě, v roce letošním 22. února 2025. V programové náplni jsou masopustní obchůzky z obce Študlov souborů Soláň a Jasénka, fašankový průvod ze slovenského Prečína. Ke shlédnutí bude také lidová hra o sv. Dorotě a také jevištní zpracování zabijačky v podání souboru Valašský vojvoda.
Vyhrávat bude dechová hudba Horňané a cimbálová muzika Aldamáš. V programové nabídce neschází ani řeznické speciality.
K svátkům jarního období patří Hromnice (2. února) s pranostikou, že v tuto dobu „Skřivan musí vrznout, i kdyby měl zmrznout“. A to je předzvěst blížícího se jara, které už netrpělivě přešlapuje za kopci.
Tanec s medvědem a pochovávání basy.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka