Podle pověstí zanechal v Beskydech na vrcholu hory Čertův mlýn kamenný stůl čert, když se mu nepodařilo postavit přes noc do kohoutího zakokrhání mlýn a nezískal tak dceru vdovy, která mu ji zaslíbila.
Způsob uložení kamenných kvádrů „čertova stolu“ se vymyká představě o nahodilém uskupení masivních kamenných bloků pouhým posunem hornin. Masivní kamenná deska, podepřená kamennými kvádry, skutečně navozuje dojem stolu. Jenže svrchní deska o ploše 4,5 m2 údajně váží 6750 kg, spodní nejmenší kvádr levé podpěry váží 257 kg, podpěrný kámen nad ním váží 1050 kg, podpěra pravé nohy 682 kg a kámen vklíněný pod deskou mezi podpěry váží 288 kg. Celkově váha tohoto čertova nábytku tak činí přibližně 16 034 kg.
„Čertův stůl“ na vrcholu beskydské hory Čertův mlýn.
Někteří pátrači se domnívají, že by se mohlo jednat o náhrobek vznešeného keltského bojovníka, například gótského vojvody Radegosta, který roku 405 našeho letopočtu napadl se svým vojskem oblast u Olomouce obsazenou Římany. Někteří také porovnávají profil hrany svrchní desky s podobou pohanského boha Radegasta.
Skutečností je orientace stolu v ose východ – západ, takže o jarní a podzimní rovnodennosti lze dutinou pod kamennou deskou sledovat Slunce právě nad vrcholem Radhoště. Tyto a další skutečnosti údajně nasvědčují tomu, že se v případě „čertova stolu“ jedná o kultovní stavbu vyspělé civilizace, údajně až čtyři tisíce let staré.
Vždyť v dávné minulosti se na nejvyšších vrcholech Beskyd – Lysé hoře, Kněhyni, Čertovu mlýnu, Radhošti – konaly pohanské slavnosti. Co vše se v čase jarního a podzimního slunovratu na zmíněných vrcholech dělo nelze v důsledku civilizačního zásahu nastolujícího křesťanství spolehlivě zjistit. I tak jsou uvedené hory po dnešní dny opředeny lidovými pověstmi o působení nadpřirozených sil.
Vrchol Čertova mlýna má 1205 m n. m. Čertův stůl patří ke kamenným útvarům, které jitří lidskou představivost. Váha desky 6,5 tuny se však vymyká představivosti o jakékoliv manipulaci. Patrně se jedná o útvar, vzniklý přirozenou geologickou činností.
V místě se nachází zbytek přirozených lesních porostů vysokohorského lesa a lokalita byla roku 1989 prohlášena za Národní přírodní rezervaci Kněhyně – Čertův mlýn.
Vrchol památné beskydské hory Radhošť v předjarním období roku 2025.
Zdroj: Jan Folprecht: Kamenná observatoř Keltů v Beskydech. Moravskoslezský kalendář 2005.
Text a foto © Richard Sobotka