Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937), český filozof, sociolog, pedagog, politik a státník. Narodil se v Hodoníně. Jeho otec Jozef byl prostý Slovák příjmením Maszárik. Tomáš se Masarykem stal až během studia na gymnáziu v Brně. Jako čtrnáctiletého ho poslal otec do Vídně, kde se měl vyučit zámečníkem, ale z Vídně se vrátil a byl pak přijat na Německém gymnáziu v Brně. Přestoupil na Akademické gymnázium ve Vídni. Po maturitě studoval filozofii na vídeňské univerzitě, doktorát získal v roce 1876. Roku 1877 se poznal se svou budoucí manželkou Charlottou Garrigue, po svatbě roku 1878 v New Yorku nosil Masaryk i její jméno. Roku 1879 získal titul docenta filozofie. Jako vlastenec se zapojil do veřejného dění a byl dvakrát zvolen říšským poslancem. Při svém pobytu v cizině přesvědčoval státníky velmocí o potřebnosti samostatného československého státu. Díky jeho úsilí vzniklo 28. října1918 svobodné Československo, uznávané i světovými velmocemi. Byl zvolen prezidentem a tuto funkci zastával až do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval. Zemřel o dva roky později. Parlament mu za zásluhy udělil titul „Prezident Osvoboditel“ a občany byl zván jako „Tatíček Masaryk“.
V březnu roku 2025 uplynulo 175 let od narození T. G. Masaryka.
Ota Filip (9. 3. 1930 Ostrava – 3. 3. 2018 Bavorsko), spisovatel a publicista. Byl redaktorem závodních a okresních časopisů, deníku Mladá fronta a v letech 1968-9 krajského nakladatelství Profil. Od roku 1974 žil v Německu. Debutoval románem Cesta ke hřbitovu (1968), který se částečně odehrává na Valašsku. K Valašsku měšla vztah i kniha Valdštýn a Lukrecie (1979), odehrávající se na vsetínském zámku. Jeho romány patří české i německé literatuře. V březnu uplynulo 95 let od narození Oty Filipa.
František Šigut (10. 3. 1910 Stará Ves – 1. 2. 1970 Opava), historik. Jako katolický kněz působil ve Valašském Meziříčí. Napsal publikace: Poutní místo Zašová, Čtyři kapitoly o blahoslaveném Janu Sarkandrovi, Kardinál Dr. František Bauer a Dějiny farnosti valašskomeziříčské. V březnu uplynulo 115 let od narození a 55 let od úmrtí Františka Šiguta.
Beněš Metod Kulda (16. 3. 1820 Ivančice – 6. 5. 1903 Praha), spisovatel. Za léčebného pobytu v Rožnově pod Radhoštěm začal z podnětu Františka Sušila sbírat valašské pohádky, které vydal pod názvem Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského, v nichž je mimo jiné i pověst o sirotkovi v Radhošti. Patří ke klasikům českého pohádkářství. V březnu uplynulo 205 let od narození B. M. Kuldy.
Metoděj Karel Bystřický (vl. jm. Drda), (11. 8. 1907 Vidče – 18. 3. 1975 Zašová), kněz a spisovatel. O svém rodišti napsal knížku psanou nářečí Figurky z pod Radhoště. V Bystřici pod Hostýnem a na Hostýně se odehrává jeho kniha Za hlasem srdce. Jeho román Portáš Jurka zůstal v rukopise. V březnu uplynulo 50 let od úmrtí M. K. Bystřického.
Text a foto © Richard Sobotka