Ing. Rudolf Jan Bečák (20. 4. 1915 – 1. 1. 1987 vždy Velký Týnec) pocházel z rolnického prostředí ve Velkém Týnci na Hané. Po gymnáziu absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Specializované studium doplňoval návštěvou přednášek z etnografie a sociologie.
Při kolektivizaci zemědělství neměl pro svůj původ mnoho příležitostí využít svou kvalifikaci, vystřídal v té době řadu zaměstnání, působil mimo jiné také jako tajemník olomoucké pobočky ČFVU, ale práce na dokumentaci lidové kultury mu byla nejbližší.
Už od studentských let se věnoval dokumentaci a prezentaci lidové kultury Hané. V roce 1932 zorganizoval kurs obnovy hanáckých krojů v rodné obci ve spolupráci s Vlasteneckým spolkem muzejním v Olomouci, o rok později připravil výstavu národopisných památek a obnovených krojů.
Od svých 18 let spolupracoval s prostějovským a olomouckým muzeem na organizování krajových národopisných slavností. Ve spolupráci s řadou odborníků připravil a vydal v roce 1941 monografii Haná odkaz země a lidu, svazek I. – Lidové umění, ten však zůstal jediným vydaným svazkem a dodnes je to jediné dílo jak rozsahem, tak kvalitou věnované této problematice. Završením jeho etnografické práce na Hané byla příprava a realizace výstavy Lidové umění na Hané s více jak 2000 exponáty, která se konala v Kroměříži v roce 1949. Z důvodů politických nemohl v této práci pokračovat.
V roce 1964 byl přijat jako etnograf do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které v té době prožívalo období hluboké stagnace. O rok později se stal jeho ředitelem a v této funkci působil až do konce roku 1972.
Po příchodu do Rožnova se ujal reorganizace Valašského muzea v přírodě a započal s přípravou nové koncepce muzea, které mělo dokumentovat celou oblast výskytu roubeného domu karpatského typu na Moravě a ve Slezsku. Zcela změnil původní představy o poslání muzea v přírodě a v jeho programu akcentoval dokumentaci a prezentaci vzájemné sounáležitosti přírody, člověka a kultury. S arch. Milanem Podzemným zpracoval a obhájil koncepci nového areálu „Valašská dědina“, která dala muzeu záruku vysokého standardu specializovaného pracoviště, uznávaného v celé Evropě. Zasloužil se o obohacení muzejní sbírky o vynikající soubory lidového umění, keramiky, krojů a zemědělského nářadí v celkovém počtu téměř 19 000 předmětů. V areálu Dřevěné městečko založil tzv. Valašský Slavín připomínající osobnosti, které se zasloužily o rozkvět Valašska.
Po návratu na rodnou Hanou působil jako etnograf v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci (1972-1976), kde připravil řadu výstav. Pro etnografickou veřejnost objevil mj. unikátního lidového řezbáře Josefa Heju. V roce 1975 byla podle jeho libreta realizována expozice Klenotnice lidové kultury Hané v budově muzea v Litovli. Zasloužil se o sloučení národopisných sbírek z Olomouce, Litovle a Uničova, čímž vznikla počtem i kvalitou nejvýznamnější sbírka věnovaná lidové kultuře Hané.
Lidové kultuře Hané se věnoval až do konce života.
V dubnu 2025 uplynulo od narození Ing. Rudolfa Jana Bečáka 110 let.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka