Rožnovský turista Emil Pjatkan (3. 9. 1920 – 26. 1. 2015) obešel za svůj sportovní život po svých nejméně jedenapůlkrát kolem rovníku. V roce 2025 si rožnovští sportovci připomínají dvojí životní výročí tohoto vynikajícího sportovce a skvělého člověka: 105 let od narození a 10 let od úmrtí.
Obsáhnout celý jeho sportovní život sportovce tělem i duší Emila Pjatkana by znamenalo pořídit pěkně dlouhou statistiku. V tělovýchově prožil 65 let. Byl zakládajícím členem Horské služby v Rožnově, zakladatelem Zimních výstupů na Radhošť a zúčastnil se všech 25 ročníků. Je zakladatel dálkových pochodů na 100 km za 24 hodin (sám jej zdolával za 22 hodin), během let uspořádal čtyři desítky turistických zájezdů do Vrátné doliny, zúčastnil se celkem 44 zimních i letních srazů slovenských turistů, pořádal letní turnusy turistů ve Starém Smokovci. Na počest 700 let Rožnova 25. 7. 1967 vynesl a vztyčil spolu s 15 dalšími turisty na Gerlachu prapor města. Při návštěvě Kavkazu vystoupil na Elbrus do výše 4100 m, v Rakousku se dostal na Klein Materhorn do výšky 3820 m a ve Francii na Brevént do výšky 2525 m. Na Slovensku vystoupil 56krát na vrcholy nad 1000 m a 19krát na vrcholy nad 2000 m, v Čechách a na Moravě celkem vykonal 37 výstupů na vrcholy nad 1000 m. Letecky navštívil 21 zemí.

Mimo další aktivity byl 36 let dopisovatelem okresních a krajských tiskovin, pracoval jako redaktor závodních novin místní textilní továrny Loana, přes 30 let působil jako sportovní funkcionář, 16 let působil jako značkař pěších turistických tras (značení věnoval více než 1600 hodin), při výstavbě sportovních zařízení odpracoval dalších přes 1500 hodin.
Emil Pjatkan patřil v tělovýchově Rožnovska a zejména v turistice k živoucím legendám. S cvičením začal jako žáček ve svých šesti letech a turistice se aktivně věnoval od svých deseti let. „Vděčím za to třídnímu učiteli Vladimíru Barabášovi,“ vzpomínal pan Emil Pjatkan při jednom z posezení za svého života. „Přitahoval nás k přírodě a seznamoval s ní. V některých z nás zůstal tento vzácný vztah natrvalo.“
Republiku znal Emil Pjatkan tak dobře, jako znal Rožnov pod Radhoštěm, kdekoliv by mohl dělat průvodce, stejně tak i na Slovensku a vlastně i v Evropě, kde navštívil 24 zemí. Navštívil také Střední Asii, Dušanbe, Samarkand, Bucharu, Taškent.
„Díky turistice jsem poznal velké množství přátel. Také přírodu doma i v zahraničí,“ vyznával se. Turistiky se nevzdával ani v pozdějších letech. „Stále mne to v zimě láká na běžky, ale kde v Rožnově najít dalšího osmdesátníka, který by se vydal se mnou alespoň na trasu deset kilometrů?“
Při osmdesátce Emila Pjatkana v roce 2000 jsme neúnavnému turistovi a sportovci položili několik otázek.
Které místo je pro vás na světě nejpěknější?
„Nádherný je Kavkaz, pak sever Evropy se svými fjordy, ale turistické srdce mám ve Štefanové v Malé Fatře. A doma jsem tady v Rožnově pod Radhoštěm. Těch terénů jsem poznal doma i ve světě opravdu hodně, ale musím říct, že ani samotní Valaši nedoceňují krásu Valašska, půvab krajiny, louky, lesy – jako místo pro život bych Valašsko neměnil.“
Do turistického důchodu máte ještě daleko, jaké jsou vaše další plány?
„Opravdu rád bych chtěl ještě navštívit italské Dolomity, to musí být pohádka. Zajímá mne Řecko. A moc rád bych se vrátil s běžkami na pohádkovou jízdu v podhůří Západních Tater. Jako dárek ke svým letošním osmdesátinám jsem si dal závazek ujít v letošním roce na turistických cestách celkem 100 km.“
Pan Emil Pjatkan pořád četl bez brýlí.
„Ještě před rokem jsem mohl při pohledu z Rožnova na Radhošť počítat lidi u kapličky,“ řekl. „Kdežto letos na větší dálku už některé známé nepoznám.“
Život Emila Pjatkana nebyl vždy jen turistickou procházkou. Sluch mu poškodili během dvou let totálního nasazení v Německu za druhé světové války. Po krvavém přechodu fronty přes Rožnov pomáhal sbírat ruské padlé vojáky a pochovat na tylovickém hřbitově. Vlastně celý život pracoval ve sportu pro jiné. „Začínal jsem s pionýry, pokračoval s juniory, teď v osmdesátce vodím do přírody seniory,“ dodal. „Pro mne je turistika zdrojem radosti z pohybu na čerstvém vzduchu a také zdrojem zdraví a poučení.“
S Beskydami, evropskými i dalšími horami se legendární rožnovský turista Emil Pjatkan rozloučil ve věku 94 let. Dne 26. 1. 2015 zůstalo srdce legendárního rožnovského sportovce Emila Pjatkana už navždy doma v Rožnově pod Radhoštěm.
Text a foto © Richard Sobotka