Slovo kraslice má pravděpodobně původ ve staroslovanském slovu krása nebo krasnyj, česky kraslice. Ty sice byly původně jednobarevné, červená barva symbolizovala Ježíšovu krev, teprve později se začaly používat i žlutá a zelená, barvy života, a posléze také modrá, která původně symbolizovala smutek.
Zdobení kraslic je specifická disciplína, nekladou se při ní lidské fantazii žádné hranice. Tak lze spatřit kraslice s obrázky škrábanými do černého podkladu, popsané veršíky, pestrobarevné, nebo jsou na nich i miniaturní obrázky. Jsou kraslice dřevěné, nebo i oplétané.
Už v 19. století se objevily čokoládové zdobené kraslice, uvnitř často čekalo na obdarovaného překvapení. V roce 1928 zhotovili angličtí cukráři Henry Harper a George Fowles v Londýně velikonoční vejce z patnácti kilogramů čokolády a 23 kg cukru, bylo tak velké, že v něm mohl stát dospělý člověk. A v roce 1946 vyrobil italský cukrář Gienni Benzim v San Francisku čokoládovou kraslici vážící 50 kg a vysokou dva a půl metru.
I když velikonoční kraslice není vejce jako vejce, ať namalovaná, čokoládová, dřevěná, popsaná veršíky nebo háčkovaná, vždy nejvíce záleží na tom, zda byla darovaná z lásky.
Kraslice rožnovského malíře Vladimíra Bartoška
Vladimír Bartošek se narodil 31. 3. 1945 v Hranicích na Moravě. V roce 1970 se jeho domovským přístavem stal Rožnov pod Radhoštěm. Rodnému městu však zůstal věrný a často tam zajížděl a také vystavoval svou malířskou tvorbu.
O jeho náklonnosti k malování bylo zřejmě osudově rozhodnuto už před narozením, ale podivuhodný propletenec životních cestiček ho nejprve přivedl k profesi automechanika, pak na Střední průmyslovou školu strojnickou do Vsetína, po maturitě během vojenské základní služby na letiště do Hradce Králové a od srpna 1970 do Tesly v Rožnově pod Radhoštěm do výroby obrazovek.
„Malování jsem se věnoval od dětství,“ uvedl Vladimír Bartošek. „Rodiče mne v této výtvarné tvorbě podporovali. Opravdové kreslení začalo až na základní škole. Malovat do přírody jsem se poprvé odvážil až o několik let později. Vždy u mne převažovaly motivy krajiny, zátiší a květiny. Figurální kresbě, ale jen karikaturní, jsem se začal věnovat na průmyslové škole a s tímto kreslením jsem pak pokračoval také v zaměstnání, téměř žádná porada techniků se neobešla bez mé obrazové dokumentace.
Maluji hlavně krajiny, uličky, zajímavé budovy, zátiší s květinami. Kamkoliv se vypravím, všude nosím blok a dělám si náčrtky. Celkově jsou v mé malířské tvorbě vzorem impresionisté.“
Obrazy malíře Vladimíra Bartoška jsou na mnoha místech naší vlasti, ale také v cizině, například v Japonsku, Kanadě, Německu, Austrálii.
Vladimír Bartošek odešel na malířskou věčnost 2. dubna 2024.
Text a foto © Richard Sobotka