Dne 14. 9. 2017 uplyne 80 let od úmrtí Tomáše Garrigue Masaryka. Je stále důvod připomínat tohoto člověka, který svou houževnatostí a snad i umíněností dokázal v období rozpadajících se monarchií a v čase zrození nové Evropy prosadit vznik Československé republiky. Má význam připomínat si ho navzdory tomu, že z jeho dobře fungující multinárodnostní republiky zbyla po roce 1993 snad jen třetina, etnicky téměř krystalicky čisté země. Současnost jakoby se Masaryka bála, snad proto, že jeho myšlenky jsou stále živé a morální zásady že nedokáže nikdo formulovat tak průzračně a jednoznačně, jako to uměl on.
Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937), český filozof, sociolog, pedagog, politik a státník. V letech 1878–1882 docent na univerzitě ve Vídni. Od roku 1882 mimořádný a od roku 1897 řádný profesor filozofie na české univerzitě v Praze. V letech 1890–1893 člen Mladočeské strany, roku 1900 spoluzakladatel České strany lidové (realistické), přejmenované roku 1906 na Českou stranu pokrokovou.
V prosinci 1914 odjel do Itálie, odtud do Švýcarska, Francie a posléze do Anglie.
Od února 1916 předseda Národní rady československé, kterou s M. R. Štefánikem a E. Benešem založil.
V květnu 1917 až v březnu 1918 jednal v Rusku o čs. legiích.
Dne 30. 5. 1918 podepsal Pittsburskou dohodu mezi českými a slovenskými krajanskými organizacemi v USA, která podporovala vznik čs. státu jako demokratické republiky, společného státu Čechů a Slováků.
Prezidentem Československé republiky byl prvně zvolen 14. 11. 1918 a pak znovu v letech 1920, 1927 a 1934. Dne 14. 12. 1935 abdikoval.
Měl výrazný vliv na veřejný život ČSR, udržel si zejména přirozenou mravní autoritu.
Výjimečný byl Masarykův vztah k Valašsku. V roce 1907 ho vyslalo třináct moravských měst jako svého zástupce do vídeňského parlamentu. To byl začátek jeho politické dráhy. Střediskem jeho volebního obvodu bylo Valašské Meziříčí s rozsahem od Bojkovic, přes Zlín, Rožnov, Nový Jičín až po Příbor. O svém vítězství se dozvěděl ve Valašském Meziříčí, kde ho 23. května 1907 nadšeně vítaly zástupy občanů.
Při návratu Tomáše Garrigue Masaryka z emigrace do vlasti 21. 12. 1918 ho mezi prvými vítali v Praze na nádraží krojovaní Valaši z Rožnova. Na čele třicetičlenné valašské družiny byl člen městského zastupitelstva Čeněk Janík.
„Drahý náš Tatíčku, vřele milovaný pane Presidente! Jako do Betléma pastýři šli se poklonit novonarozenému vykupiteli lidstva, tak my Valaši přišli jsme s hor, Vás drahý náš Tatíčku, přivítat co osvoboditele našeho národa a poděkovat Vám za všecko, co jste pro národ udělal. Podle staroslovanského zvyku našich předků, přijměte naše pohostinství chlebem a soli. Buďte nám srdečně vítán a mnoho a mnoho roků zdráv.“
Pan President si ukrojil malý krajíček, vzal špetku solí a jedl. Pak tiskl Čeňku Janíkovi ruku a děkoval Valachům z Rožnova za milé přivítání.
Na Valašsko Masaryk rád zajížděl. V Brňově na Žabárně trávil s rodinou letní dovolenou, chodil do kopců kolem Píškové na procházky, kde jsou podnes na památku této události pomníky.
Navštívil také Rožnov pod Radhoštěm. Stalo se tak 24. června 1928 při zájezdu na Moravu. Na náměstí přišlo Masaryka, v té době už prezidenta, nadšeně přivítat obyvatelstvo celého kraje. Po uvítání starostou Františkem Doležalem a jinými reprezentanty města, a po představení spolků, se pan prezident podepsal do Pamětní knihy a byl obdarován Památníkem. V Rožnově pod Radhoštěm se prezident Tomáš Garrigue Masaryk zdržel jen dvacet minut a pokračoval v cestě dále do Frenštátu a pak na Radhošť.
Na památku této události bylo náměstí pojmenováno Masarykovo a v jeho středu byla v roce 1936 postavena jeho socha.
Josef Kramoliš, předseda Muzejního a národopisného spolku vítá v r. 1928 prezidenta T. G. Masaryka.
Masarykova socha z náměstí v Rožnově pod Radhoštěm měla v klokotu následujících let dramatický osud. Autorem první sochy v podobě sedící postavy byl ak. soch. Rudolf Saudek. K jejímu odhalení došlo 5. 7. 1936. Tato socha byla za okupace údajně zničena. Autorem druhé sochy T. G. M. v podobě stojící postavy byl ak. sochař Antonín Chromek, odhalena byla 3. 3. 1950. Socha byla násilně odstraněna a zničena lidovými milicemi 6. 11. 1959, údajně byla rozřezána na kousky.
Prázdný podstavec ozdobil jehlan s rudou pěticípou hvězdou na špici. Naštěstí se zachoval model původní sochy, takže třetí socha T. G. M. pro Rožnov p. R. byla kopií předchozí. Jejím tvůrcem byl opět ak. soch. Antonín Chromek. Socha byla zhotovena v roce 1968. Předtím byl z podstavce stržen jehlan s pěticípou hvězdou a do instalace sochy byl na podstavci prozatímně umístěn portrét T. G. M., zhotovený v propagačním oddělení n. p. Tesla.
Návrat Masarykovy sochy na rožnovské náměstí v roce 1990.
V důsledku srpnových událostí roku 1968 však už k odhalení sochy T. G. M. nedošlo. Socha zmizela. Podstavec znovu ozdobil jehlan s rudou pěticípou hvězdou.
Socha byla objevena až v prosinci 1989 ve sklípku zámku v Lešné u Valašského Meziříčí pod sutí a dlažebními kostkami. Její převoz do Rožnova se uskutečnil v prosinci 1989. Sochu opravil její autor ak. soch. Antonín Chromek za pomoci rožnovského ak. soch. Mario Kotrby. K jejímu slavnostnímu odhalení došlo 6. 3. 1990 za účasti asi 4000 obyvatel Rožnova p. R.
Kromě sochy TGM na rožnovském náměstí – dnes opět Masarykově – byla v r. 1935 umístěna na někdejší Masarykově ozdravovně v Rožnově p. R. bronzová plaketa T. G. M. o rozměrech 81 x 59 cm, jejím autorem byl Rudolf Saudek. Plaketa byla v r. 1956 násilně odstraněna. V roce 1978 ji nalezl pan R. Skalík pohozenou v řece Bečvě. V roce 1991 byla plaketa opravena a znovu usazena na původní budovu, stále však nese stopy poškození.
Bronzová plaketa T. G. M. od Rudolfa Saudka.
To s jakou úporností byly sochy T. G. M. odstraňovány s jakou obětavostí, ba posedlostí, byly tyto sochy neustále obnovovány a navráceny na původní místo svědčí o síle Masarykova ducha a jeho idejí, a také, že Masarykovy myšlenky byly po celou dobu stále živé a také dnes mají lidem co říci.
„Věřím, že skončila dramatická cesta osudů symbolů T. G. M. u nás a že už nebudeme muset přidávat žádné další změny,“ zaznamenal svého času kulturní pracovník obce Zubří Jan Koláček.
V to věříme všichni.
Masarykovo náměstí v Rožnově pod Radhoštěm se sochou T. G. M. v současnosti.
sb, foto archiv