Jedinečnou publikaci vydalo Město Rožnov pod Radhoštěm u příležitosti 750 let prvé písemné zmínky o Rožnovu. Svým pojetím i provedením se vymyká obdobným tiskům. Schází úvodní slovo, aby čtenář zvěděl o čem kniha vlastně je a schází také závěrečné slovo, které prozradí, jestli byla kniha správně pochopena. Zato je tato publikace plná objevných dokumentárních snímků, jak město většina obyvatel i návštěvníků neuvidí. Snímků dokonale technicky i obrazově provedených, nezatěžovaných dlouhým slovním projevem.
Jsou to i snímky, které bychom snadno pořídili i svým fotoaparátem nebo třeba mobilním telefonem, jenže ty v publikaci jsou profesionálně překvapivé záběrem i živými barvami.
Neschází v publikaci lidé, jejichž je město domovem. Jsou na snímcích zachyceni v bezprostřední situaci a je znát, že jsou právě zde doma.
Jistěže publikaci neschází koncepce, ta ostatně vyplývá už ze samotného titulu. Město Rožnov pod Radhoštěm si před 750. lety nějakou šťastnou náhodou zvolilo místo skutečně v srdci Valašska. Obklopeno pahorky „Rožnovské koruny“ – od jihu Hradiskem, Kozákem, Horečkami, Karovým vrchem a od severu Kozincem, Myší horou, Skalkou a Hradišťkem, chráněno od seveu masivem Černé hory a Radhoště, pak také hřebenem Veřovických vrchů, od jihu ohraničeno Vsetínskou hornatinou, se stuhou Rožnovské Bečvy protékající celou Rožnovskou brázdou, skutečně nemůže být příhodnější základny pro život, turistiku a sporty všeho druhu.
Publikace se neomezuje jen na prostor města Rožnova, nezapomnělo se v ní ani na přilehlé obce Mikroregionu Rožnovsko: Horní, Prostřední a Dolní Bečvu, Hutisko-Solanec, Vigantice, Valašskou Bystřici, Vidče, Zubří. Autoři se neobávají nahlédnout ani do okolí plného zážitků, například na posvátnou horu Radhošť, Pustevny, přehradní nádrž na Horní Bečvě, na královnu Beskyd Lysou horu, na rozhledny Súkenická, Miloňová, Velký Javorník a ovšemže také atraktivní na Jurkovičovu rozhlednu v samotném Rožnově. Nezapomnělo se na Velké Karlovice s dřevěným kostelíkem Panny Marie Sněžné z roku 1754, zvoničku na Čartáku a Valašský Olymp Soláň, ani na sídlo valašskobystřických portášů, unikátní Moravskou gobelínovou manufakturu ve Valašském Meziříčí a tři zámky tohoto města, ani na nejznámější valašské poutní místo Zašovou a ani na Zubří s jedinečnou zuberskou výšivkou. V přehršli nabídek turistických i vizuálních se nezapomnělo ani na Moravský betlém – Štramberk, ani na unikátní automobilové Muzeum Tatra v Kopřivnici.
Připravit takovou knihu jistě nebylo snadné. Texty sice zvládli tři autoři, ale fotograficky se na tvorbě knihy podílely téměř tři desítky autorů a archivů. Kniha je navíc pojata dvojjazyčně včetně překladů do polštiny, kdy přátelé z Polska, zvláště z družebního města Śrem, si Rožnov oblíbili a rádi na Valašsko zajíždějí.
Publikace „Brána Beskyd – srdce Valašska“ je po všech stránkách vydařený počin.
Text a reprofoto © Richard Sobotka