Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie patří k nejznámějšímu a nejnavštěvovanějšímu poutnímu místu zejména na Moravě. Charakteristický profil hory s dobře patrnou kopulí baziliky, a nověji i s lopatkami větrné elektrárny, je dobře patrný ze širokého okolí rovinaté a úrodné Hané.
Věhlas nejvýše položeného poutního chrámu (718 m n. m.) sahá až do 17. století, podle některých podání až do 13. stol., kdy podle legendy zázrak zaplašil od Hostýna a věřících, kteří právě zde našli útočiště, zle dotírající Tatary. Ještě ve čtyřicátých letech 20. století směřovala k zázračnému chrámu četná procesí v počtu až čtvrt milionu návštěvníků ročně.
Důležitou postavou v historii Hostýna byl P. Antonín Cyril Stojan, rodák z nedalekého Beňova u Přerova. V roce 1881 se ujal duchovní správy na Hostýně. V témž roce založil Družstvo svatohostýnské s cílem vybudovat pomocí sbírek na Hostýně klášter a vydržovat řádové kněze. Měl hlavní podíl na rozvoji Hostýna s nímž bylo jeho jméno až do jeho smrti v roce 1923 nerozlučně spjato a podnes je pro své zásluhy nazýván „tatíčkem“.
Areál Hostýna má celou řadu významných památek. Interiér baziliky Nanebevzetí Panny Marie doslova uchvátí svou krásou a vznešeností. Zvláště vyhledávaný je za hlavním oltářem reliéf Panny Marie Svatohostýnské, která s děťátkem v náručí stojí na půlměsíci a metá blesky na dotírající Tatary. Pod ní je nápis: „Vítězná ochrano Moravy buď zdráva„.
Jsou to také kříže a sochy svatých. V areálu Hostýna jsou dvě křížové cesty, původní vznikla roku 1901, nová křížová cesta byla vybudovaná podle návrhu Dušana Samo Jurkoviče.
K nejnovějším památkám patří kaplička sv. Huberta, patrona lovců, vybudovaná při příležitosti První Hubertské pouti L. P. 1998. Pak také kaplička sv. Floriana, patrona hasičů, postavena roku 2003 k 10. výročí hasičských poutí. Je to také památník Rudolfa Plajnera, pomník politických vězňů a další památky.
Nepřehlédnutelným objektem na vrcholu Hostýna je rozhledna, vybudovaná před 120 lety v roce 1897 (zpřístupněná veřejnosti 14. září 1898). Její historie se odvíjí od návštěvy císaře Františka Josefa I. v Bystřici pod Hostýnem při příležitosti vojenských manévrů, které se konaly v roce 1897 v okolí města. Na pozvání Matice svatohostýnské vystoupil mocnář 1. září 1897 na vrchol Hostýna a podepsal zakládající listinu rozhledny, která měla nést jeho jméno. Olomoucký architekt Václav Wittner spojil do jednoho objektu rozhlednu s kaplí Svatého kříže. Císař sice na základní kámen poklepal, ale otevření rozhledny se o rok později neúčastnil kvůli tragické smrti choti Alžběty.
V průběhu let se podoba hostýnské rozhledny několikrát měnila. Po dostavbě přivedlo schodiště turistu na vyhlídkovou plošinu nad kterou se zvedala dřevěná věžička s druhým ochozem, chráněným vysokou špičatou střechou.
Za první republiky byla věžička odstraněna a hlavní terasa byla překryta jehlancovou střechou. V letech 1957-1971 sloužila rozhledna jako retranslační stanice pro přenos televizního signálu a nebyla veřejnosti přístupná. Teprve po 18. červenci 1987 mohli turisté na rozhlednu opět vystoupit. Vyhlídkový prostor byl zakryt plochou střechou lemovanou kovovým zábradlím.
Kamennou rozhlednu na Hostýně, ze které je pěkný výhled na město Bystřici pod Hostýnem, a při inverzi s dohledností až na Praděd, císař František Josef I. už nikdy později nenavštívil, ale místní poddaní na něj nezapomněli a v roce 1908, kdy bylo připomínáno 60 let jeho panování, byl na památku někdejší císařovy návštěvy vysazen na Hostýně háj a v něm umístěn pomník.
Text a foto © Richard Sobotka