Paní zima ignoruje používat zimní pneumatiky. Takovou povinnost však ukládá všem řidičům zákon 361/2000 Sb., aby v období 1. listopadu až 31. března následujícího roku používali u svých automobilů zimní pneumatiky.
S nejchladnějším obdobím roku je to v našich končinách poněkud zvláštní. Meteorologická zima začíná 1. prosince a končí posledním dnem měsíce února, takže zimními měsíci jsou prosinec, leden a únor.
Kdežto astronomická zima začíná na severní zemské polokouli okamžikem zimního slunovratu (21. nebo 22. prosince), a v tento den je také nejdelší noc a nejkratší den. A končí nástupem jara okamžikem jarní rovnodennosti (mezi 19. – 21 březnem), kdy Slunce vychází na východě a zapadá na západě a den i noc trvá na celé zeměkouli přesně 12 hodin.
Ze zkušenosti vlastní i ze zkušenosti našich předků však víme, že si paní zima přichází a odchází jak chce a kdy chce a ani náhodou nemíní respektovat zmíněný zákon o používání zimních pneumatik.
V našem prostoru máme někdy pocit, že nejoblíbenějším místem paní zimy jsou právě Beskydy. Roku 1929 byla zima v našich končinách označována za „zimu století“, nebo také za „Československou Sibiř“. V únoru tehdy poklesl mráz v Oldřichovicích na Těšínsku na 42 stupňů pod nulou a v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřili mínus 42,2 stupně. V lese liptálského velkostatku byli nalezeni dva umrzlí srnci. Policistům praskaly pendreky, železničářům omrzaly končetiny. Oběťmi mrazů byli nejčastěji opilí muži. Kvůli přívalům sněhu zůstávaly mnohé chalupy v horách i s obyvateli zasypány sněhem.
Pořádná zima panovala také ve válečných letech. Roku 1941 byli nuceni obyvatelé Valašska povinně odklízet na okresních silnicích bohatou sněhovou nadílku, aby měla vojenská vozidla volný průjezd.
Pak o Vánocích v roce 1961 bylo naměřeno mínus 28,4 stupňů. V lednu 1985 to bylo mínus 32,4 stupně. V lednu 2006 naměřili v Ostravě mínus 26,7 stupně a v Šumperku mínus 30,3 stupně.
Pokud jde o množství spadaného sněhu hlásily v zimě 2006 Krušné hory na Božím Daru 160 cm. V březnu 1944 měli v osadě Červenohorské sedlo závěj vysokou 300 cm.
Na zimní rekordy je v Beskydech Lysá hora. Sněží tam průměrně 108 dnů v roce, ale v zimním období 1974/75 sněžilo celkem 213 dnů.
Průměrně za rok napadne na Lysé hoře 521 cm sněhu. V březnu 1911 tam leželo 491 cm sněhu. Nejvíce 959 cm bylo na Lysé hoře v zimním období 1952/53. A nejvíce sněhu za jediný den (90 cm) napadlo 8. listopadu 1952.
Za skutečně rekordní zimou bychom se museli vypravit na „Pól chladu“ do jakutského Omjamskonu, kde mínus padesát v měsíci lednu je běžná teplota, ale naměřili tam už také mínus sedmdesát jedna celých dva stupně Celsia. Není divu, že v takovém mrazu i psům mrznou vousy.
Valašská zima nebere ohled na kalendář a podle vyprávění pamětníků nechala v minulosti o některém lednu vyrůst na loukách trávu na pastvu, zase jindy v letních měsíci žatvy obilí nenadále zasypal pole sníh.
Kdo ví, jak se vlastně zima našim zeměpisným prostorem pohybuje, ale nějaké pneumatiky letní či zimní jsou jí určitě lhostejné. Zima se řídí zákony, kterým my lidé bohužel nerozumíme.
I takové může být kochání zimou v Beskydech.
Zima v Beskydech, třebaže také potrápí, je o to víc malebnější a fotogeničtější, čímž, kromě zimních sportů, také potěší.