Geomorfologický celek západních Beskyd se rozkládá podél toku Rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím na západě a Horní Bečvou na východě. Ve východní části se nacházejí obce Horní, Prostřední a Dolní Bečva. Západně od Rožnova pod Radhoštěm to je město Zubří a obce Zašová, Krhová a Valašské Meziříčí.
V polovině Rožnovské brázdy má své místo obec Zašová, která při nepokojích proti panské zvůli sehrála zvláštní roli.
Valaši si i přes nuzné poměry života v horách uchovali svobodomyslnost. Neváhali dát pánovi najevo nespokojenost s poddanskými poměry, vysokými daněmi a přetížení robotou. Často propukaly nepokoje i povstání.
Roku 1736 uložila poručenská správa panství za nezletilé dědice Františka a Michala z Žerotína poddaným zvýšené robotní povinnosti a platby. Rožnovští se bránili, ale marně se odvolávali na dřívější stav. Jelikož úlevy nepřicházely, podali Valaši vrchnosti 2. srpna 1745 žádost o snížení robot, daní, různých poplatků a povinností. Žerotínové jim vůbec neodpověděli.
Jak postupovat dál se Valaši radili u fojtů na Dolní i na Horní Bečvě.
Sešli se také u Zašové, která má své místo právě uprostřed mezi Rožnovem a Meziříčím a byla tak příhodným místem pro setkání zástupců horních dědin na Rožnovsku a dolních dědin na Meziříčsku. Dohodli se vyslat deputaci s požadavky k Žerotínovi. Sice vyslali, ale nepochodili. Druhý den šli na zámek do Meziříčí znovu a přístup do panského pokoje si vymohli násilím. Přednesli své požadavky a pohrozili, že pokud nedojde k úlevám na robotě a poplatcích, přestanou plnit robotní dávky. Žerotín je však vypohlavkoval.
Nespokojenost poddaných vyvrcholila vzpourou roku 1746. Dlouho předem se na ni připravovali. Spiknutí však bylo vyzrazeno.
Dne 6. února 1746 obklíčilo Rožnov 100 pěších, několik jezdců a 30 portášů. Zajali 21 měšťanů, přední osnovatele spiknutí. Ze zajatých 5 uteklo, ale 16 bylo odvedeno na Špilberk do Brna. Z nich 6 zemřelo ve vězení a dalších 5 uprchlo. Nad zbylými pěti byl konečný rozsudek vynesen až roku 1755. Hlavní původci byli vyhnáni do Uher do Rábu (Gÿor) na stavbu pevnosti, jejich majetek byl prodán.
Zajetím předních strůjců spiknutí nebylo vzbouření zažehnáno. Několik set Valachů přísahalo, že nebudou robotovat, pokud se jim neuleví.
Následovalo další vzbouření. Na srocené poddané, kteří se 8. března 1746 s rýči a holemi shromáždili u Zašové, bylo vysláno vojsko a portáši. Na 300 osob bylo zajato.
Nato všechny dědiny zastavily práci panskou i poplatky. Horní dědiny na panství Rožnovském podaly jeden památný spis, dědiny dolní na Meziříčsku spis druhý. Když poddaní po dobrém ani po zlém na práci panskou jít nechtěli, ani poplatky neodváděli, poslal královský krajský úřad všem poddaným panství Rožnovského list, aby od vzbouření upustili, roboty a jiné povinnosti konali, pak že do čtrnácti dnů vrchnost jejich poměry upraví a zlepší. Když k tomu došlo, byť v míře nepatrné, bylo povstání ukončeno.
Martina Chromce a Martina Michnu, hlavní vůdce vzpoury, odsoudil krajský hejtman na několik měsíců práce na šancích. Ostatní zajatí, když krajskému hejtmanovi slíbili, že budou poslouchat a zanechají srocování, byli propuštěni.
Text © Richard Sobotka
Foto © a reprofoto Richard Sobotka