V minulosti rozdávali o Vánocích koledníci ozdobené větve. V domácnostech se zavěšoval vánoční stromek nad štědrovečerní stůl. Tradice zdobení stromku pochází z německých měst. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném a svíčkami osvětleném stromku v místnosti je v brněnské kronice z roku 1570. Do domácností začal pronikat zdobený stromek až v polovině 17. století.
Na veřejnosti byl vztyčen nazdobený strom v zimě roku 1441 před Talinskou radnicí v čase zimního slunovratu a lidem se tak zalíbil, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět.
V zemích Koruny české poprvé vánoční strom postavil na svém libeňském zámečku pro své přátele v roce 1918 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Nový zvyk se rozšířil až ve 40. letech 19. století, zpočátku v bohatých pražských měšťanských rodinách.
Na veřejnosti byly stavěny vánoční stromy až později.
V Zašové, jak uvádí obecní kronika, se tak poprvé stalo v neděli 19. prosince 1937, kdy byl před hasičským domem postaven Vánoční strom Republiky. Stalo se to na valašském venkově snad vůbec poprvé, kdy na veřejnosti zazářil vysoký, krásně rostlý a mnoha barevnými žárovkami osvětlený Vánoční strom republiky, coby symbol lásky a milosrdenství k bližnímu. Při slavnosti promluvil o významu vánočního stromu řídící učitel Ferdinand Wimmer. Koledy zapěli a recitace přednesli žáci veřejné školy. Vánoční strom, postavený místním Polévkovým ústavem spolu s veřejnou školou, zval kolemjdoucí ke složení dárečku ve prospěch ošacovací akce pro chudé, potřebné a školní mládež. Strom svítil denně do Nového roku. Do pokladničky vánočního stromu se na darech sešlo 284.40 Kč.
Vánoční strom v Rožnově pod Radhoštěm. 
Roku 1938 se slavnost rozsvícení vánočního stromu v prostoru před hasičským domem opět konala z podnětu Polévkového ústavu spolu s veřejnou školou obecnou. Stalo se tak za krásného zimního večera v neděli 11. prosince o 18. hodině za velké účasti občanstva a školní mládeže. O významu postavení stromu, jako symbolu milosrdenství a lásky v těžké době vojenského obsazení pohraničí německým vojskem a za velkého přílivu ubohých dětí, evakuovaných ze zabraného území, měl projev řídící učitel Ferdinand Wimmer. Slavnost byla ukončena státní hymnou. Týž večer bylo do pokladničky pod stromem dobrými lidmi věnováno 153,7 Kč a 1 říšská marka. Vánoční strom stál a barevnými světly krásně svítil až do Nového roku. Čistý výnos sbírky činil 570.10 Kč.
Vánoční strom se v Zašové před hasičskou zbrojnicí rozzářil i v čase válečných let. Školní děti, obstoupené německými vojáky se zbraní na rameně, tehdy zpívaly koledu Tichá noc, svatá noc …, ovšemže jen německy Stille Nacht, Heilige Nacht…
Tradice rozsvěcování vánočního stromu se dochovala až do dnešních dnů, v Zašové už plných osmdesát let.
Text a foto © Richard Sobotka