Do výčtu průmyslových zařízení v Rožnově pod Radhoštěm patří také továrna na kůže Jana Kantorka sn., podnikavého člověka s vizí dalšího rozvoje. Byl vlastenec a pravověrný Rožnovan, kterému blaho města leželo na srdci.
Továrník Jan Kantorek sn. byl vlastenec a pravověrný Rožnovan. 
Nebýt roce 1928 jeho nešťastné smrti, jistě by se továrna úspěšně rozvíjela. Okupace země za druhé světové války, zejména převratné politické a společenské poměry po únoru 1948, více jak padesátiletou historii Kantorkovy továrny na kůže ukončily a odsunuly ji do zapomnění.
Přelom 19. a 20. století přinesl nástup průmyslu v dosud poklidném lázeňském městečku Rožnově pod Radhoštěm převratnou změnu. K nejstarším průmyslovým odvětvím patřily mlýny a papírna. Velmi starou historii měl také rožnovský pivovar. Textilní manufaktura s ručně tkaným plátnem se v závěru 19. století nejprve mechanizovala používáním přenosných pletacích strojů, ale už počátkem 20. století to byla továrna Leo Brilla, vybavena v tehdejší době moderními a produktivními pletacími stroji. V roce 1949 to byl elektrotechnický průmysl, který se velmi dynamicky rozvíjel.
Továrna Jana Kantorka na kůže na Horních Pasekách v Rožnově pod Radhoštěm kolem r. 1920.
„Šeraři“ v Kantorkově továrně na kůži, kol. r. 1920. 
Do tohoto výčtu průmyslových zařízení patří také továrna na kůže Jana Kantorka sn. V prvé polovině 20. století měla průmyslový charakter a nebýt nešťastné smrti zakladatele Jana Kantorka sn. v roce 1928 jistě by se úspěšně rozvíjela. Jan Kantorek byl podnikavý člověk s vizí dalšího rozvoje své továrny. Vybudoval také vodní elektrárnu a zásoboval elektřinou nejen svou továrnu, ale také město Rožnov pod Radhoštěm.
Nešťastná havárie Jana Kantorka sn. na Knížecí cestě. 
Jan Kantrorek sn. byl vlastenec a pravověrný Rožnovan, kterému blaho města leželo na srdci. Žel převratné změny, které po jeho smrti nastaly, okupace země za druhé světové války a zejména převratné politické a společenské poměry po únoru 1948, více než padesátiletou historii továrny na kůži definitivně ukončily.
Jan Kantorek jr. na dvoře zaniklé továrny na kůže v r. 2017. 
I když jméno Kantorek není v Rožnově neznámé, kvůli záměrnému opomíjení byla o padesát let později historie továrny na kůže, konečně i sám Jan Kantorek, zejména u nastupujících generací, záležitostí zcela neznámou. Po roce 1990 sice byl majetek v restituci rodině vrácen, ale oživení kožedělného řemesla a továrny na kůži bylo v devastovaných budovách jen iluzí.
Nicméně historie existence koželužství v Rožnově pod Radhoštěm je zajímavá a stojí za zaznamenání.
Jan Kantorek jr. s pravnučkou Laurou Špidlovou.
Historii rožnovské továrny na kůži Jana Kantorka zaznamenává publikace Richarda Sobotky: „Jan Kantorek – továrna na kůže, historie koželužství v Rožnově pod Radhoštěm.“
Továrník Kantorek Jan sn. (1886–1928) neutuchající houževnatostí vybudoval na okraji Rožnova továrnu na kůže. Právě k jeho památce je tato drobná publikace věnována.
Text © Richard Sobotka.
Foto a reprofoto © archiv Richard Sobotka a Martin Kramoliš