Jednou z příjemných vzpomínek na město Valašské Meziříčí je vůně pražené kávy. Za příznivého vánku ji bylo cítit až u vlakového nádraží, nejvíce v zatáčce Sokolské ulice u Poličenského viaduktu. Žádné další reklamy nebylo třeba. Pražená káva Dadák aromatizovala velkou část města.
Podnikatel Arnošt Dadák (5. 9. 1887 – 5. 4. 1939, vždy Valašské Meziříčí) se věnoval od mládí obchodu s potravinami. V roce 1905 založil ve Valašském Meziříčí pražírnu a balírnu kávy. Počátky podnikání nebyly nijak snadné, sám kávu ručně pražil a rozvážel na kole do prodejen. Dadákova káva lidem zachutnala a to byl impuls rozšířit podnikání i na import čaje, koření a suchých plodů.
Dadák založil také vlastní kávové plantáže ve sklenících na zahradě. Později koupil mlýn na koření, dovážel a balil čaj a suché plody. Kávu prodával pod značkou ARDA, čaj a koření měly společnou značku INDA. Postavil pražírnu, která patřila k nejvýznamnějším v Evropě.
Byl veřejně činný jako člen Sokola, pěveckého sboru Moravských učitelů a podobně. Udržoval kontakty s významnými osobnostmi své doby.
Zemřel v plném pracovním nasazení ve věku pouhých 52 let, v čase okupace Československa Německem.
Dadákův podnik překonal těžká válečná léta, znárodnění v roce 1950 však nikoliv. Po roce 1990 se podařilo podnik v restituci rodině Dadákově vrátit, v tvrdé konkurenci však byl postupně postoupen zahraniční společnosti.
Text a reprofoto © Richard Sobotka