Až do vybudování železné dráhy v údolí řeky Ostravice byli zdejší horalé odkázáni jen na pěší chůzi. Železnice z Kroměříže do Těšína umožnila Frýdlantu nad Ostravicí spojení s průmyslovým Ostravskem.
Úvahy o vybudování Beskydské místní dráhy údolím řeky Ostravice, sevřené z jedné strany masivem Lysé hory a z protější masivem hory Smrk, sahají do závěru 19. století. Její realizaci předcházela stavba železniční trati Ostrava střed – Frýdlant nad Ostravicí, se zahájením osobní dopravy 1. ledna 1871.
Výstavba Beskydské místní dráhy z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé byla schválena ministerstvem železnic v březnu 1906. Původně se uvažovalo s jejím prodloužením z Beskyd až na Slovensko do Trenčína, nakonec zůstalo jen u propojení místních obcí a osad.
Železniční trať údolím Ostravice byla vytyčena v květnu 1906. Vzápětí bylo přikročeno ke stavbě železnice. Ta pokračovala dosti rychle, na stavbě pracovalo kolem 500 dělníků. V průběhu dvou let byla dráha hotova, slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 6. srpna 1908. Prodloužením koleje ve stanici Bílá před hotel v roce 1932 dosáhla trať provozní délku 19,857 km. Na trati bylo původně deset železničních stanic, některé z nich, i když jsou využívány k jinému účelu, zůstaly zachovány podnes.
Železniční spojení v údolí Ostravice umožnilo rozvoj místního průmyslu, také rozvoj turistiky. Horský kraj se tak díky železnici otevřel světu.
Železničního spojení údolím Ostravice využíval také Petr Bezruč, měl svůj srub ve Starých Hamrech a kouřící vláček s oblibou pojmenovával jako „slimák“.
Provoz na železniční trati byl na krátkou dobu přerušen v květnu 1945 při přechodu válečné fronty. V říjnu 1945 byla dráha zestátněna. Osudovou se Beskydské místní dráze stala výstavba údolní nádrže Šance. Původně bylo prosazováno zrušení celé dráhy, posléze s ohledem na rozvoj cestovního ruchu byla trať z Frýdlantu nad Ostravicí do obce Ostravice zachována.
Poslední vlak Beskydské místní dráhy jel v celé délce 11. ledna 1965. Zrušeno bylo 13,3 km tratě mezi Ostravicí a Bílou.
O zrušení železničního provozu mezi Frýdlantem nad Ostravicí a obcí Ostravice se znovu rokovalo v roce 1997 a argumenty pro úplné odstranění celé dráhy železničního spojení v té době podpořila i tohoroční katastrofální povodeň. Argumentovalo se špatným technickým stavem dráhy a nevýdělečnosti provozu. Současně však bylo připuštěno, že trať je nepostradatelná pro zajištění dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu.
Tak vláček, který údolím Ostravice poprvé projel před více jak sto lety v oblacích kouře a páry, navzdory katastrofickým předpovědím a snahám o zrušení trati, jezdí údolím Ostravice nadále.
Text a reprofoto © Richard Sobotka