Od 1. února 2018 byl poutní areál na Svatém Hostýně i s křížovou cestou a bazilikou Nanebevzetí Panny Marie prohlášen za národní kulturní památku. Do seznamu kulturních památek bude zapsán 1. července 2018.
Věhlas nejvýše položeného poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie na Hostýně (718 m n.m.) sahá až do 17. století, podle některých snad až do 13. stol., kdy zázrak zaplašil od Hostýna a věřících, kteří právě zde našli útočiště, zle dotírající Tatary. Ještě ve čtyřicátých letech našeho století směřovala k zázračnému chrámu četná procesí až čtvrt milionu poutníků ročně. Pod vlajícími korouhvemi, s modlitbami a zbožnými písněmi na rtech, šli pěšky čtyři kilometry dlouhou cestu až na vrchol hory.
Hostýn patří po Velehradu snad k nejpamátnějším poutním místům u nás. Dominantu tvoří mohutný chrám, viditelný už z velké dálky. Ročně na Hostýn zavítá kolem půl milionu návštěvníků.
Nejstarší osídlení Hostýna spadá do doby bronzové, historicky je Hostýn doložen až v 16. stol. Prvou kapli na Hostýně postavili havíři, když zde kolem r. 1544 kutali železo a stříbro. Kaple se zachovala až do r. 1658. Z té doby pocházejí prvé zmínky o poutním místě Hostýně, kam dvakrát ročně chodila četná procesí. V únoru 1650 koupil panství Jan hrabě z Rottálu, který velmi podporoval šíření katolické víry. Jeho manželka Marie objednala v r. 1655 v Německu pro hostýnskou kapli obraz P. Marie Vítězné, stojící na půlměsíci s Ježíškem v náručí. Obraz byl v 17. stol. doplněn reliéfem znázorňujícím zázračné pobití Tatarů blesky, které srší z ruky Jezulátka. Malá kaple brzy narůstajícímu počtu poutníků nedostačovala. Hrabě Rottál ji nechal rozšířit a opatřil zvonem, posléze postavil po stranách další dvě kaple.
Jeho vnuk František Antonín položil r. 1721 základní kámen k postavení velkolepého chrámu na Hostýně. Dokončen byl po 27 letech, přenesen do něj obraz P. Marie Vítězné a slavnostně vysvěcen 28. července 1748 za účasti více než třiceti tisíc poutníků. Pro tři kněze, kostelníka, varhaníka a dva poustevníky byla vybudována dvoupodlažní budova. K potřebám poutníků zřízen hostinec. Celý komplex včetně kostela ohrazen zdí.
Dne 24. září 1769 okolo půl šesté hodiny odpoledne uhodil blesk do klenby chrámu. V noci se vzňal požár, který zachvátil celou střechu i věž. Silný žár rozpustil všechny zvony s výjimkou jednoho, který se bez poškození skutálel po schodech dolů. Kostel byl opraven během následujících dvou let.
P. Jan Cibulka, první hostýnský duchovní v letech 1887-1898. ThDr. Antonín Stojan.
Skutečnou zkázu Hostýna však znamenal patent císaře Josefa II. z 21. dubna 1784 o zákazu poutí. Chrám byl 4. ledna 1787 zrušen, v únoru téhož roku odsvěcen a později zbaven veškerého vnitřního zařízení a dokonce i střechy a takto nemilosrdně vydán na pospas drsné povětrnosti.
Poutě na Hostýn i přes zákaz pokračovaly. Roku 1840 úředně vystaveno povolení k obnově chrámu, dokonce sám rakouský císař Ferdinand V. přispěl finančním darem. Rekonstrukce byla zahájena r. 1841, o dva roky později dostavěny věže a 2. července 1845 vykonal opat Viktor Šlossar benedikci chrámu.
Důležitou postavou v historii Hostýna byl páter Antonín Cyril Stojan, rodák z nedalekého Beňova u Přerova, který se v r. 1881 ujal duchovní správy na Hostýně. V témž roce založil Družstvo svatohostýnské s cílem vybudovat pomocí sbírek na Hostýně klášter a vydržovat řádové kněze. Roku 1895 vznikla z popudu pátera Cibulky a dr. Stojana Matice Svatohostýnská, která ještě v tomtéž roce zakoupila celý areál od barona Laudona, vybudovala z darů poutníků nový hostinec, velkou noclehárnu, zřídila u pramene Vodní kapli a upravila cesty.
V r. 1898 byla na nejvyšším hostýnském vrchu postavena kaple sv. Kříže a rozhledna. V r. 1909 dala Matice svatohostýnská popud k postavení schodiště: od Vodní kaple až k samotnému chrámu je na vzdálenosti 242 m položeno 250 schodů, na mnohých z nich jsou podnes znatelná jména dárců. V r. 1912 byla zahájena stavba nové křížové cesty podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče a s mozaikovými obrazy podle návrhu Joži Úprky. V témž roce vybudovala Matice svatohostýnská pro ubytování poutníků útulnu Ovčárna. V r. 1928 byl vystavěn moderní poutní dům a r. 1932 se toto centrum náboženského života dočkalo vybudování nové silnice.
Těžká doba nastala pro Hostýn po únoru 1948. V dubnu 1950 byly kláštery a řeholní domy v celé republice obsazeny příslušníky ozbrojených složek, řeholníci internováni ve sběrných a pracovních táborech. Stejný osud postihl i hostýnské jezuity. Majetek byl rozvlečen, poutní dům předán ústavu sociální péče. Teprve po skončení čtyřicetiletého období temna se v únoru 1990 mohli duchovní Tovaryšstva Ježíšova znovu vrátit na Hostýn. Byl jim navrácen majetek a byla také obnovena činnost Matice svatohostýnské.
Hostýn je i dnes hojně navštěvován poutníky. Je také oblíbeným cílem turistů. Tři poutní domy se samoobslužnou restaurací a obnovený chrám v celé své nádheře s milostným obrazem P. Marie za oltářem stojí za podívání. Od rozhledny je vidět městečko Bystřici pod Hostýnem. Dostupnost Hostýna usnadnila doprava autobusy, které zajíždějí téměř až na vrchol. Turisté přicházejí také přes Hostýnské vrchy. Typická procesí se zbožnými písněmi poutníků pod vlajícími korouhvemi však už dnes nevidět. I zbožnost se zmodernizovala.
Text a foto a reprofoto © Richard Sobotka