Kopretina je rod přibližně 33-70 druhů z čeledi hvězdicovitých. V ČR jsou tři druhy blízce příbuzné a na první pohled podobné. Název kopretina vytvořil v 19. století Jan Svatopluk Presl. Jedná se o dvouletou až víceletou bylinu. Listy má jednoduché, střídavé, celistvé až zpeřeně členěné. Okraj listové čepele je vroubkovaný, pilovitý nebo zubatý.
Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) je vytrvalá, výrazně kvetoucí, 20 až 80 cm vysoká bylina. Říká se jí také svatojánské kvítko, janské kvítí, husička, čáp nebo slunéčko. Je známá díky hře „má mě rád, nemá mě rád“. Kvete v květnu až září. Je dosti hojná na loukách, stráních a pastvinách od nížin až do hor.
Kopretina bílá byla dříve používána k věštění při rituálech. Sloužila také k výrobě esencí a pastilek.
Tak mne tady máte. Jsem kopretina bílá. Se mnou přichází léto – už klepá na dveře. Zatím jsem sama a nemám si s kým povídat.
To je kamarádka. Moc rády si povídáme. O čem asi? O tom co zajímá kopretiny.
Už se přidružily další, tak to nám vůbec nebude smutno.
Přiletěla návštěva. Včelka je vždycky vítaný host.
A další návštěva. Odkudpak asi? Jistě zdaleka.
To už jsme celá třída a povídáme si. Chvílemi není slyšet vlastního slova.
Co povídají?
Jsme tři kamarádky, alespoň nám nebude smutno.
Je to déšť, nebo jsou to slzy?
To je nadělení! Zapomněly jsme na deštník.
Tohle bude setkání s některou další výpravou.
Trochu připomínáme školní výlet, kam to bude? Raději nikam daleko.
To jsme zase my tři kamarádky.
Tady nám vítr trochu pocuchal účes.
A teď jsem zvědavá, jestli mne má rád, nebo mne nemá rád.
Účinkovaly kopretiny z horské louky na úpatí Radhoště.
Text a foto © Richard Sobotka