Základní kámen cyrilometodějské kaple na Radhošti byl posvěcen 5. července 1897, dokončená kaple byla vysvěcena následujícího roku. V roce 2018 uplynulo od tohoto významného okamžiku 120 let.
O tomto aktu zanechal záznam Robert Polanský, někdejší jednatel Matice Radhošťské: „Svatyně byla posvěcena na svátek Jména Panny Marie dne 10. září 1898 arcibiskupem Dr. Theodorem Kohnem za přítomnosti 40 kněží a asi 30 000 lidí z celého širokého okolí, také z Čech, Moravy, Slezska a Uher. Pro obraz Madony Valašské byl upraven boční oltář, který byl posvěcen dne 17. července 1904; svěcení vykonal P. Jan Břečka. Při mši svaté se nejprve hrálo na nové harmonium, které daroval p. Rosola, drogista v Brně. Bohudík našlo se mnoho šlechetných dárců, jejichž jména jsou na některých místech v kapli uvedena; kromě toho daroval p. Josef Parma, továrník z Tiché, nádhernou stříbrnou monstranci, p. továrník Jos. Bumbala zvon do vížky – a bylo dále mnoho dobrodinců, kteří koupili kostelní roucha, prádlo a paramenty.“
S vrcholem Radhoště tak je již 120 let neodmyslitelně spojena kaple, zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději.
Sto dvacet let není v existenci kaple dlouhá doba, avšak v životě lidském je to věk několika generací, dvou světových válek a dvou totalitních režimů. Kaple je na katastrech dvou obcí, dvou okresů, dvou krajů, a dvou diecézí.
„Když se rozhlédneme z Radhoště, vidíme nádhernou krajinu, kterou vnímáme jako celek, tak jak ji stvořil Bůh,“ řekl Drahomír Strnadel, předseda Matice Radhošťské. „Nevidíme katastrální hranice, ohrady ani ploty, které jsou dílem člověka. Vnímáme náš domov – to nejkrásnější a nejsladší místo na zemi, které je úběžníkem všech našich myšlenek a vzpomínek od dětství až po hrob.“
Arcibiskup Jan Graubner při příležitosti předchozího jubilea mimo jiné řekl: „Kostelík svatých Cyrila a Metoděje se nachází na významném místě naší země. Svatí Cyril a Metoděj stáli u kolébky naší kultury. Díky práci těchto dvou misionářů se Slované zařadili mezi křesťanské národy Evropy. Tento chrám je spojen s národním obrozením. Dnes potřebujeme nové národní obrození, že budeme žít víc pro druhé. Žít s láskou, která umí přinášet oběti a nezalekne se, když je něco těžké. S láskou, která je otevřená k životu. Svatí Cyril a Metoděj, kteří stáli u kolébky naší víry, byli také vždy přítomni v dobách duchovního obrození naší země.“
Radhošť v rozmezí věků
I když Radhošť není mezi vrcholy Moravskoslezských Beskyd nejvyšší, určitě je nejnavštěvovanější. Turisté sem přicházejí v každou roční dobu a za každého počasí, vždy objevují něco, kvůli čemu stojí zato putovat na vrchol Radhoště do nadmořské výšky 1129 m.
Oproti jiným vrcholům je na Radhošť láká poměrně snadná dostupnost autobusovou a lanovkovou dopravou do sedla Pustevny, dobře vybavené zázemí pro letní i zimní turistiku, restaurace a ubytování, malebnost okolních hor, překrásné rozhledy a také hluboká a přesto podnes stále živá historie.
Vrchol Radhoště a Radhošťský masiv odděluje klimaticky i historicky poměrně odlišné lokality někdejšího Hukvaldského a Vsetínského panství a tvoří významné evropské rozvodí.
Cyrilometodějská kaple na Radhošti stojí na katastru obcí Trojanovice a Dolní Bečvy. Uvnitř je kopie půvabného triptychu akademického malíře Adolfa Liebschera Valašská madona. V roce 1937 byla kopule kaple osvětlena 500 elektrickými žárovkami, takže byla zdaleka viditelná. Před kaplí je kamenný kříž, postavený roku 1805 rožnovským měšťanem Michalem Janíkem. Východně se od roku 1930 nachází sousoší věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje od frenštátského sochaře Albína Poláška.
Ryze nový věk na Radhošti symbolizuje horský hotel Radegast (z roku 1933), někdejší chata Horské služby (z roku 1971), ale zejména objekt televizního vysílače, jehož první anténa byla na Radhošti vztyčena roku 1966, v roce 1985 objekt rekonstruován a v roce 1997 (po prodloužení stožáru na celkovou výšku 59,3 m) upraven do současné podoby.
Radhošť byl ještě ve druhé polovině 20. století využívaný pastvou stovek oveček. Podnes ožívá starými mýty, zejména o Svatojánské noci. Večer 23. června se na vrcholu Radhoště, a také na dalších vrcholech Beskyd, rozhoří mohutné vatry. Navečer dne 23. června 1928 takto Radhošť navštívil a viděl také prezident T. G. Masaryk.
Za příhodného počasí je z vrcholu Radhoště výhled na hřeben Javorníků, slovenské hory, Praděd v pohoří Jeseníků, západně na mírně zvlněné pahorky Moravské brány. Návštěvníkovi tak ke spatření velké části Moravy postačí pouhé rozhlédnutí.
Radhošť je v klubu tisícimetrových vrcholů
V České republice je celkem 392 hlavních tisícimetrových vrcholů v 16 nejvyšších pohořích. Nejvyšší je Sněžka s nadmořskou výškou 1602 m v Krkonoších. Rovných 1000 m n. m. má Homole v Orlických horách. V Moravskoslezských Beskydech je uváděno 27 hlavních a 5 vedlejších vrcholů převyšujících tisícimetrovou hranici; nejvyšším vrcholem je Lysá hora s nadmořskou výškou 1323 m.
Vrchol Radhoště se v celkovém pořadí našich tisícovek řadí se svou nadmořskou výškou 1129 m na 157 místo. I když celoročně nejnavštěvovanější, není dokonce nejvyšší ani v Radhošťském masivu, kde se řadí za Kněhyni (1256,80 m) a Čertův mlýn (1205,80 m); celkem se v Radhošťském masivu nachází 11 tisícimetrových vrcholů (z toho 2 vedlejší).
Nejbližší a nejpřístupnější jsou čtyři tisícovky, které lze snadno zvládnout na 4 km dlouhé a modře značené turistické trase z Pusteven na Radhošť.
Prvou tisícovkou je Radegast (1105,90 m n. m.) se známou plastikou od frenštátského umělce Albína Poláška, instalovanou v roce 1931. Socha 320 cm vysoká byla v roce 1938 poškozena bleskem a opravena, v roce 1982 znovu opravena a v roce 1998 vytvořena stávající kopie ze žuly.
Další tisícovkou je na hlavní trase Radegast západní vrchol I. (1103 m n. m.). Jako vedlejší vrchol je uveden Radegast západní vrchol II. (1099 m n. m), což je oblast tzv. Velké sjezdovky, která v zimě poskytuje nejen skvělé podmínky pro lyžování, ale také velmi pěkné výhledy do okolní krajiny.
Poslední a nejvyšší tisícovkou na této trase je vrchol Radhoště (1129 m n. m.), nejznámější a nejnavštěvovanější hora Moravskoslezských Beskyd. Při návštěvě Radhoště nezapomeneme navštívit cyrilometodějskou kapli z roku 1898. Před ní se nachází kamenný kříž, který na vrcholu Radhoště nechal roku 1805 postavit rožnovský měšťan Michal Janík. Na jeho původním místě bylo roku 1931 postaveno sousoší Cyrila a Metoděje; jeho autorem je frenštátský sochař Albín Polášek. Nedaleko se nachází televizní vysílač, někdejší chata Horské služby a horský hotel Radegast.
Zvláštností tohoto místa s neobyčejně dalekými a půvabnými výhledy je také Národní přírodní rezervace, vyhlášená roku 1955 na rozloze 144,93 ha, která chrání především jedlobukové přirozené porosty na severních a severozápadních svazích a smrkobukové porosty ve vrcholové části, některé z nich staré téměř 200 let. Rezervace se vyznačuje věkovou a výškovou růzností, četnými vývraty, zlomy a soušemi, pestrou faunou i flórou.
Text a foto © Richard Sobotka