I když je čas klimatických lázní v Rožnově pod Radhoštěm minulostí, podnes tady zůstala na ně památka v podobě náhrobní kamenné desky. Stářím omšelý povrch už neumožňuje přečíst ani jméno: MUDr. František Polanský.
Náhrobní kámen MUDr. Františka Polanského před léty na farské zahradě a v současnosti na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v přírodě.
Ostatky tohoto lázeňského lékaře někdejších vyhlášených klimatických lázní v Rožnově pod Radhoštěm jsou údajně uloženy na čestném místě u paty rožnovského kostela Všech svatých. Při opravách kostela byla náhrobní deska přemístěna pod stříbrný smrk po pravé straně při vstupu do farské zahrady. Odtamtud byla deska časem přemístěna na Valašský Slavín do Valašského muzea v přírodě, ale erozí narušený povrch neumožňuje rozpoznat komu deska patří.
Rožnov pod Radhoštěm roku 1924. 
Historie klimatických lázní v Rožnově pod Radhoštěm sahá až do roku 1796, kdy brněnský krajský fyzik MUDr. František Kročák poslal do Rožnova čtyři osoby na léčení. Výsledek byl tak překvapující, že počet hostů každým dalším rokem narůstal. V době největší slávy přijíždělo do tehdy dřevěného městečka přes veškeré dopravní obtíže tehdejší doby víc lázeňských hostů, než měl někdejší Rožnov obyvatel.
MUDr. František Polanský působil v Rožnově jako vůbec první lázeňský lékař od roku 1850 do roku 1887. Roku 1850 jej do Rožnova vyslala vídeňská lékařská fakulta. Na jeho doporučení začali jezdit do Rožnova hosté z Vídně, později i odjinud. MUDr. František Polanský dal rožnovským lázním pevnou organizační strukturu. V létě vždy působil v Rožnově, přes zimní sezónu ordinoval v italském Meranu.
Období klimatických lázní si Rožnov připomíná příležitostnými akcemi. 
Podle lázeňské statistiky navštívilo rožnovské klimatické lázně v letech 1865-1936 celkem 79 039 lázeňských hostů, z toho 41 101 cizinců (mimo evropských zemí také z Afriky, Argentiny, Indie, Kanady, Palestiny, Sýrie a USA).
V Rožnově se léčila počínající tuberkulóza, katary a záněty sliznic a dýchacích cest. Později byla zřízena vodoléčba, elektroléčba a terénní léčba, což mělo příznivý vliv na léčbu otylosti, zácpy, organických a srdečních vad, nervozitu, katary zažívacího ústrojí a revmatismus.
Největší rozkvět zaznamenaly klimatické lázně na přelomu 19. a 20. století. Nejvíce lázně utrpěly oběma světovými válkami. K jejich definitivnímu zániku přispěla změna společenských poměrů po roce 1948 a zavedení lehkého průmyslu. V roce 1950 klimatické lázně zanikly.
Ještě po roce 1887 MUDr. František Polanský do Rožnova jezdil, hosty sem posílal, o Rožnovu psal. Na sklonku života byl jmenován čestným občanem Rožnova a nakonec zde byl i pochován.
Text a foto a reprofoto© Richard Sobotka