Básník Augustin Skýpala se narodil 22. 11. 1920 v Jarcové (okres Vsetín). Dětství a mládí prožil v pasekářské obci Oznici. Otec byl italský legionář, matka služka v městské židovské rodině. Z vesnické obecné školy přestoupil do měšťanky. V letech 1936-1939 absolvoval tříletou odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, na téže škole absolvoval řezbářské a sochařské kurzy. Po okupaci studoval FF UK v Praze.
Publikoval ve studentském časopisu Jitro i v brněnském vydání Literárních novin. Po válce tiskl v Ohnici, Červený květ, Kulturní tvorbě, Kultuře. Dvacet let pracoval v nakladatelství Melantrich, Svoboda a Orbis. Byl členem Obce spisovatelů. Knižně debutoval sbírkou veršů pro děti Veselý rok (1948). V roce 1959 vydal knížku pro děti Zvířátka a v témž roce i básnickou sbírku Podzim s Diogenem. Vydal také sbírku básní Nebe pro pěší (1994), Město můj Getsemanský sad (1995). Publikoval desítky glos, recenzí, vzpomínkových próz a rozhovorů.
Korunovace BÁSNÍKA, Městská knihovna Valašské Meziříčí, rok 2001.
Básník Augustin Skýpala, rovný člověk a dobrý přítel, odešel na věčnost v posledním dnu měsíce června 2018 v požehnaném věku 97 let.
Jasnozřivé verše otištěné v záhlaví parte publikoval mnoho let před tím, než se vydal na onu dlouhou cestu bez návratu.
Na počátku trávník
na trávníku domek
v domku stůl
u stolu lidé
já ještě nikde
Na konci lidé
na stole láhve
dům plný světla
dokola trávník
já už nikde
(Ze sbírky Podzim s Diogenem)
Pohřeb žehem se konal na přání zesnulého v tichosti bez obřadu.
Takto odchází BÁSNÍK.
Text a foto © Richard Sobotka