Radhošť je významný vrchol Radhošťského hřbetu v Moravskoslezských Beskydech (1 129 m n. m.). Protáhlý hřbet je tvořen flyšovými pískovci a slínovci. Vrcholovou část Radhoště pokrývají louky, severní svah je chráněn jako NPR Radhošť. V blízkosti vrcholu se nachází poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1931 od sochaře A. Poláška, hotel Radegast, lyžařský vlek, služebna Horské služby a tzv. převaděč (TV stožár). K Radhošti se váže množství legend, lidových pohádek a pověstí spjatých s pohanským bohem Radegastem, vyvrácení jeho kultu Cyrilem a Metodějem je častým básnickým motivem.
Radhošť a Valašsko měl v neobyčejné oblibě Josef Heřman Agapit Gallaš – spisovatel. (4. 4. 1756–15. 2. 1840, vždy Hranice). Působil jako ranhojič v Hranicích. Byl jedním z prvních obrozenských básníků na Moravě a autorem prvních česky psaných dějin umění na Moravě. Psal básně i prózu, sbíral lidové písně, pověsti a zvyky. V Múze moravské vyšly jeho básně. V jeho díle Mytické povídky o bozích a bohyních moravských (1820) je první zmínka o kultu Radgosta na Radhošti.
O Radhošti J. H. A. Gallaš zaznamenal.
Docela lysý se skalnatým čelem jest od Valachů nazvaný Vysoký Radhošť, jenž se mezi moravskými vrchy za nejvyšší býti pokládá a skutečně také jest, čítá ve své zemoměrné zvejšce od površku mořského až k jeho skalnaté lysině 671 sáhů, a tak tedy vyšší jest o 86 sáhů nežli onen ohněsopka Vesuvia blíž městu Neapolis ve Vlaších ležící.
Kdož se na jeho vrch vzhůru dostal, ten bývá za tu k tomu vynaloženou obtížnost velmi výborně odměněn. Neb předůstojný výhled otevírá se mu zdetky na všechny strany.
Valachy a jejich hory nazýval J. H. A. Gallaš jako „moravskovalaské arkadie“.
Valaši obývají v zemi moravské tu nejchudobnější končinu. Dřevěné chaloupky chudobných salašáků sem a tam po pahorcích a po oudolích, kteréž zimního času tak velmi sněhem zametené bývají, že takřka je ani nevidět, kdyby z komínu vycházející kouř jejich přítomnost neprozrazoval.
Lesové jsou na dříví bohatí, semotam se nacházejí oberské jedle, jejíchžto pně tři velcí muži obsáhnouti nemohou. V lesích nacházeli se jelenové i danihelky, ba i divocí kanci. Po potocích a řekách vydry často ulovené bývají. Z dravé zvěře ukazovali se zavždy medvědové, ba i ostrovid. Strašně vyjící vlci navštěvují času zimního košáry na salaších.
Kresba Radhoště J. H. A. Gallaše
Z
dravého ptactva nacházejí se na Radhošti orlové, veliké káně, luňáci, jestřábi, krahulci, skalní sovy, sokolové, krkavci, havrani a těm podobní mrchožrouti i jiní škodliví ptáci.
Milovníci krásných motejlů mohli by zde vzácnými exempláři své sbírky rozhojnit, jak mně jistý v těch horách a lesích velmi zběhlý Valach, dobrý znáč tamní přírody ujišťoval.
Pole jsou velmi chudobná na svých plodinách, na nichž se krom ovsa, pohanky a kobzolů nebo zemských jablek ledvas co jiného rodí. Režného chleba a žitného pečiva neokusí zdejší chudobní obyvatelé kromě vrchařů bohatých snad nikdy, ledas jen při svatebním veselí. Sušená kvačka sloužívá jim na štědrý večer za pochoutku.
Od časů J. H. A. Gallaše se vrchol Radhoště změnil.
Poustevna – Hraběnka Louisa Karolina, vdova po Františku Ludvíku, hraběti ze Žerotína, majitelka rožnovského panství měla v úmyslu zřídit na Radhošti kapli a poustevnu, pro kterou byla tato pustá samota nanejvýš vhodná. Ve 2. pol. 18. stol. údajně obě stavby na Radhošti stály, není známa jejich podoba a ani jejich trvání.
Kříž – Janíkův kříž byl od konce 19. stol. Později byl přemístěn před vstup do kaple. Kříž postaven r. 1805. V místě, kde se původně nacházel, je za sousoším sv. Cyrila a Metoděje umístěna pamětní deska.
Kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti – základní kámen posvěcen 5. července 1896. Vysvěceni kaple se konalo 11. září 1898 za přítomnosti 30 000 lidí. Kaple je kamenná. V letech 1924-1926 byla nad vstupem vybudována ze dřeva zvonice sloužící také jako rozhledna, podél celé kaple byl zřízen ochoz. R. 1937 byla kopule kaple opatřena 500 žárovkami a za vhodných povětrnostních podmínek dobře viditelná z velké vzdálenosti.
Triptych v kapli (kopie) Valašská Madona je od malíře Adolfa Liebschera. Originál obrazu byl zakoupen pro budoucí kapli r. 1895.
Chata pod kaplí – útulna vznikala během výstavby kaple. Koupila ji PJR. Ubytovna měla 18 lůžek. Pověstným správcem byl v letech 1958-1978 Jaroslav Hybner, známý svou pohostinností. Roku 1981 v důsledku výstavby TV vysílače byla chata zlikvidována.
Triangulační bod – byl postaven v blízkosti kaple, jednoduchý dřevěný objekt. Byla na něm vybudována plošina – malá rozhledna. Vlivem povětrnosti byl v závěru 20. stol. zničen. Dne 22. 5. 1947 přistálo na vrcholu Radhoště motorové letadlo Valašského aeroklubu Valašské Meziříčí.
Sousoší Cyrila a Metoděje – autorem je frenštátský rodák Albín Polášek. Sochu věnoval Matici radhošťské na věčnou paměť všem potomkům. Odhalena byla během Slovanské pouti 4. července 1931.
TV vysílač. První anténa byla na Radhošti postavena r. 1966, dodnes je v tom místě beton ze základů. V r. 1985 byla na Radhošti instalován nový výkonný vysílač. Po rekonstrukci v r. 1977 měří stožár 22 m a celková výška nosiče nad terénem je 59,3 m.
Hotel Radegast – stavba na jižním svahu Radhoště. Základy jsou z kamene, obvodové stěny dřevěné. Stavba probíhala roku 1933. Bylo tam 29 pokojů, přenocovat mohlo 72 osob. Voda se donášela na zádech ze studánky 300 m pod hotelem.
Nedaleko hotelu měla sídlo Horská služba – okrsek Radhošť, založený v r. 1954. V r. 1969 začala stavba chaty HS a dokončena byla v r. 1971. V současnosti byl okresek HS Radhošť zrušen.
Pouti na Radhošti se konají každoročně na svátek svatých sv. Cyrila a Metoděje.
Radhoště využívají k navázání spojení radioamatéři.
Romantika zašlých časů a současnost Radhoště.
Pohled na Radhošť při západu slunce od města Zubří.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka