Věci neobvyklé lidi vždy děsily. Nerozuměli jim. Proto je přisuzovali nadpřirozeným bytostem. Nejčastěji byl po ruce právě čert. Kdo jiný měl náladu a čas na neplechu? Přelstít, přechytračit a ještě na tom vydělat.
K věcem obtížně vysvětlitelným patří výskyt velkých kamenů zvláštních tvarů, nacházejících se na neobvyklém místě. Jistě se jedná o čertovo dílo. Ale jaký měl čert důvod odnést, položit či upustit obří kámen právě do onoho místa?
Míst poznamenaných čertem je povícero a jejich historie je zpravidla velmi podobná, mnohdy se liší jen dávkou fantazie lidových vypravěčů.
V Moravskoslezských Beskydech má čert dokonce svou horu – Čertův mlýn (1 206 m n. m.). Jedná se o nejvyšší vrchol Zlínského kraje. Největší zvláštností je na vrcholu hory Čertův stůl, sestavený z obřích kamenů. Kamenná deska stolu údajně váží 6,5 tuny.
Podle lidové pověsti měla selka dceru na vdávání, které si chlapci příliš nevšímali. Ta v rozmrzelosti neuváženě pronesla: „Kdyby sám čert přišel, hned bych ho chtěla!“ Rohatý nenechal na sebe dlouho čekat a dostavil se v podobě pohledného mysliveckého mládence. Selka však zahlédla na jeho noze kopyto a pojala podezření. Kladla si podmínku, že pokud ženich postaví na nejvyšším vrcholu do osmačtyřiceti hodin a do rozednění, než časně ráno kohout zakokrhá, mlýn, že mu dceru dá. Proslechlo se pak, že kdosi široko daleko skupuje všechny kohouty. V nouzi selce poradil starý strýček schovat kohouta pod necky. O druhé noci kohouta po půlnoci vysvobodili, ten ještě před rozbřeskem zakokrhal. Čert upustil skálu nedokončeného mlýna a ztratil se. Zůstal po něm jen obří Čertův stůl. Nevěsta byla zachráněna. Na obřích kamenech podnes zůstaly otisky řetězů, kterými si je čert přivazoval na záda. Je tam i strouha, kterou měla protékat voda a roztáčet mlýnské kolo.
Záhadologové vyzkoumali, že v ose symetricky postaveného stolu se nachází vrchol Radhoště a otvorem pod stolem lze za jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat západ slunce nad Radhoštěm.
Učení lidé však vnímají Čertův stůl jako geologický úkaz, který je dílem přírody. A nejpravděpodobnější vysvětlení je, že Čertův stůl vznikl přirozenou geologickou činností. V místě je také pět pseudokrasových jeskyní o délce od pěti do 74 metrů.
Čertův stůl se nachází napravo od stezky směrem na Martiňák. Jelikož je na území Národní přírodní rezervace s jedinečným zbytkem přirozených lesních porostů, vyhlášené roku 1989, nedoporučuje se vstupovat mimo turistickou stezku.
Text a foto © Richard Sobotka