Náboženským atributům, kterými je poutní místo Zašová vyhlášené, kontrastuje mohutný balvan slepence, který se nachází severovýchodně od Zašové v hřebenové partii Pohoře (454,6 m). Napůl jakoby vyvrácený, porostlý mechem a od severu podseknutý připomíná mohutný zub, který vyrostl přímo z kamenité země.
Čertův kámen podle pověsti na borovicemi porostlém hřebenu Pohoře ztratil čert, který nestihl splnit v daném časovém termínu zadaný úkol.
Této rozprávce napovídají kameny, roztroušené po celém hřebenu Pohoře a jeho úbočí. Čím blíž k vrcholu, tím jsou početnější a větší.
Jak to s Čertovým kamenem v zašovské Pohoři doopravdy bylo se už zřejmě nikdo nedozví.
Čertova kamene využívá zašovská mládež k pokusům o šplhání po skalách. Místo pod severní podseknutou stěnou, očazenou od ohně, připomíná čertovu pec, a zřejmě je shromaždištěm místních zbojníků.
Na sklonku roku 1944 a počátkem roku 1945 kopali po celém hřebenu Pohoře zákopníci – mladí muži nasazeni na nucené práce, podnes patrné zákopy. Po večerech pak v chalupách, kde byli ubytováni, vyprávěli hrůzostrašné historky o tom, že v těch místech po nocích naříká pohozené a nepokřtěné dítě, řečené zahubenča.
Zákopy měly sloužit ke zpomalení postupu Rudé armády od Rožnova pod Radhoštěm ve směru na Valašské Meziříčí. Ústup německých vojsk však byl tak rychlý, že ze zákopů nepadl jediný výstřel.
Podnes panuje uprostřed letitých borovic a kolem Čertova kamene zvláštní atmosféra a každá schůzka s čertem si v tomto místě žádá trochu odvahy.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka