Nejstarší zpráva o Zašové pochází z roku 1310. Obec je proslavena jako poutní místo. V horní části obce se nalézá údolí Stračky, kde vyvěrá pramen kvalitní pitné vody. Váže se k němu pověst o zázračné záchraně těžce raněného rytíře Pannou Marií při středověkém vpádu Tatarů.
Stračka je výchozím turistickým bodem do blízkého i vzdálenějšího okolí.
Úprava tohoto místa spadá do 18. stol. do období působení řádu Trinitářů.
Ve stráni nad pramenem je zbudována jeskyňka, socha Panny Marie Lurdské byla později nahrazena sochou Panny Marie Zašovské.
V letech 1997 – 2000 prošel celý areál rekonstrukcí. Dodnes sem přichází mnoho poutníků ze širokého okolí a několikrát ročně se zde konají mariánské pobožnosti.
K nejznámějším tradičním slavnostem v obci patří zašovská pouť, která se koná pravidelně po svátku navštívení Panny Marie, podle písemných pramenů přinejmenším od roku 1672.
Mezi památkově chráněné objekty patří barokní chrám, vystavěný v letech 1714 – 1725, klášterní budova, přiléhající ke kostelu, v níž působili řeholníci řádu Trinitářů, barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z konce 18. stol., a kamenný kříž u cesty z roku 1805.
Do souboru chráněných památek náleží také umělecké skulptury z průčelí kostela a další drobné sakrální objekty.
Na Valašsku je celá řada zajímavých míst, které stojí zato navštívit je.
Zajímavých objektů je v Zašové je celá řada, většinu z nich propojují nově budované naučné stezky. K nejznámějším a nejvyhledávanějším patří zašovská Stračka. Neméně zajímavá je Pohoř. Nelze bez povšimnutí minout zašovský poutní kostel a areál kláštera, který v současné době prochází rekonstrukcí. Ozdobou obce je nový Kulturní dům.
O Zašové zaznamenal zašovský učitel a básník Metoděj Jahn (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942): „Zašová je stará poutní osada po obou březích Zašovského potoka. Celá je skryta v zeleni zahrad, že z ní zdaleka vidět jen hroty obou kostelních věží. Středem dědiny jde vozová cesta. Grunty a chalupy jsou nepravidelně rozestavěny kolem potoka, který má dost vody i v létě. U kostela jsou staré košaté lípy, kde o poutích sedávají poutníci v milém chládku.
Okolí Zašové se mi zalíbilo hned od počátku mého příchodu. Na všechny strany šly vozové cesty nebo pěšiny uprostřed polí a luk. Hned z jara pestřily se pasinky petrklíči, sedmikráskami a sasankami, v létě hrály lučiny skvělou paletou barev, vzrostlé obilí šumělo. Sem tam se zaleskla okna dřevěné chalupy. Všude zelené zahrady. Člověk tu zrovna dřímal v té prosté a tak líbezné kráse zašovské krajiny.“
Malebná Stračka s nikdy nevysychajícím pramenem vody, jeskyní se sochou P. Marie Zašovské, křížem a obrázkem je poklidné místo k odpočinku a načerpání duševních sil.
Na přístupu ke Stračce je plastika Sousoší Valašské rodiny od místního rodáka Františka Pavlicy.
Nad Stračkou se vypíná pískovcový hřeben zvaný Pohoř. Roztroušené skalní útvary s Čertovým kamenem v nejvyšším bodě je romantické místo plné zajímavých zákoutí a výhledů.
Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl postaven v letech 1725 – 1728.
Kříž z roku 1863 postavený v místě, kde stával původní dřevěná kostelík, zasvěcený sv. Anně.
Zašovský potok a splav, kde se v minulosti učila zašovská omladina plavat.
Text a foto © Richard Sobotka