Zdá se být k neuvěření, že král swingu Gustav Brom začal svou famózní kariéru v Rožnově pod Radhoštěm – v roce 2020 uplyne od tohoto okamžiku právě 80 let.
Gustav Brom, vl. jm. Gustav Frkal, se narodil 22. května 1921 ve Veľkých Levárech na Slovensku. Na podzim roku 1939 byl propuštěn z vězení, kde byl vězněn za distribuci ilegálních letáků.
Profesí byl jazzový kapelník, saxofonista, textař, zpěvák a skladatel. V květnu 1940 založil swingový big band ve složení: Milan Synek (Sančo) – altsaxofon, Antonín Šubrt – tenorsaxofon, Miroslav Hrdlička – trumpeta, Karel Šmehlík – klavír, Ota Kučírek – bicí. Kapela poprvé vystoupila 15. června 1940 v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm.
Jak k tomu došlo o tom vydal svědectví sám Gustav Brom.
„Přijmout v té době někoho, kdo měl co dělat s gestapem, si nikdo netroufal. A tak jsem sehnal kluky, co se mnou hráli před válkou v R-BOYS kapele, a nabídl jim, že to zkusíme znovu. Všichni byli pro. Rozeslal jsem tedy několik dopisů na různé strany s koncertní nabídkou. První odpověď přišla z Rožnova pod Radhoštěm. Že prý tam 15. června 1940 zahajují letní sezónu a že nás angažují. Hned jsme se dali do práce. Dřeli jsme denně od rána do večera a nastudovali celkem slušný repertoár. Zbývalo ještě jediné: změnit jméno. Myslím, pokud se týká mé osoby. Řada známých v čele s profesorem Obrtlíkem mi radila, že chci-li se někde uchytit, se jménem Frkal se vzhledem k svému věznění nevyhnu oplétačkám. A že by tedy bylo nejlepší, kdybych se „schoval“ za nějaký umělecký pseudonym. Považoval jsem to za rozumné. Tak jsem vzal slovník, zavřel oči, zapíchl tužku do jednoho místa a řekl si: Nebude-li to sprosté slovo, budeš se tak jmenovat! Tužka se zabodla do jednoho z halogenů. Kdyby skončila kousíček vedle, mohl jsem se jmenovat JOD. Myslím, že moje volba dopadla dobře – i tady mi štěstí přálo. BROM je jméno krátké a internacionální. Vím, že mnozí si je vysvětlovali jako zkratku BRněnského Orchestru Mladých, ale bylo to opravdu tak, jak říkám. Zavinil to Ottův slovník naučný a tužka firmy Hardmuth číslo 2. Jméno se brzy zabydlelo, neměl jsem s ním žádné potíže. Až po válce. Poprvé jsem měl na poště přebírat pro orchestr peníze (do té doby jsme hrávali za hotové, které se vyplácely přímo na dlaň – odtud se takto inkasovaným honorářům říkalo „dlaňovky“), a když jsem se legitimoval, nechtěli mi ty prachy vyplatit. Nezbývalo tedy než změnit si jméno i úředně. Tím jsem vlastně založil novou dynastii: z Frkalů se stali Bromové.
Ale ten start s kapelou v rožnovském hotelu Radhošť má jediné datum: 15. červen 1940. Toho dne jsem se stal muzikantem – profesionálem.“
Gustav Brom byl nejen vynikající hudebník, úspěšný manažer, hledač talentů, vtipný moderátor vlastních koncertů, ale i textař a zpěvák. Tak například během několika málo hodin po oznámení letu prvního kosmonauta v roce 1961 nazpíval píseň Pozdrav astronautovi (aneb Dobrý den, majore Gagarine) jako poctu Juriji Gagarinovi, kterou narychlo složili Jaromír Hnilička a Pavel Pácl. Ta se pak stala velkým hitem.
V jeho velkém jazzovém big bandu respektive tanečním orchestru hrál i legendární saxofonista Karel Krautgartner a mnozí jiní další výborní muzikanti, jako například Václav Holub, který na svého někdejšího vedoucího navázal.
Orchestr Gustava Broma patřil ve své době ke špičkovým hudebním tělesům, které umělo hrát nejen swing a jazz, ale zvládalo i mnoho skladeb z tzv. středního proudu.
Po válce hrál v pražské kavárně Vltava a krátce ve Švýcarsku. V roce 1948 v bratislavském rozhlasu. V roce 1963 jeho orchestr zvítězil na festivalu big bandů v Manchesteru.
Náměstí v Rožnově pod Radhoštěm v první polovině 20. století, Hotel Radhošť na snímku úplně vpravo.
Gustav Brom od prvého vystoupení v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm vedl toto hudební uskupení nepřetržitě až do své smrti – zemřel v Brně 25. září 1995 ve věku 74 let.
Text © Ilona Kroupová a Richard Sobotka
Reprofoto © Richard Sobotka
Zdroj internet