Po mrazivém lednu se hromniční zima přihlásila teplotou sice jen kolem nuly, ale nadílkou půl metru nového sněhu. Zatím co fotografové lovili v městské zástavbě i v parku originální snímky, motoristé řešili jak vyprostit automobily z všeobjímající záplavy.
Za nejtužší zimu všech dob je u nás považována ta z roku 1929, označovaná také za „zimu století“, nebo za „Československou Sibiř“. V únoru poklesl mráz v Oldřichovicích na Těšínsku na 42 stupňů pod nulou a v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřili mínus 42,2 stupně. V lese liptálského velkostatku byli nalezeni dva umrzlí srnci. Policistům praskaly pendreky, železničářům omrzaly končetiny. Oběťmi mrazů byli nejčastěji opilí muži. Kvůli přívalům sněhu zůstávaly mnohé chalupy i s obyvateli zasypány sněhem.
Ve válečných letech roku 1941 byli nuceni obyvatelé Valašska povinně odklízet sníh na okresních silnicích, především vojenská vozidla musela mít volný průjezd. O Vánocích bylo v roce 1961 naměřeno mínus 28,4 stupňů. V lednu 1985 to bylo mínus 32,4 stupně. V lednu 2006 naměřili v Ostravě mínus 26,7 stupně a v Šumperku mínus 30,3 stupně.
Trápení bylo i s přívaly sněhu. V zimě 2006 hlásily Krušné hory na Božím Daru 160 cm. V březnu 1944 měli v osadě Červenohorské sedlo závěj vysokou 300 cm.
Na zimní rekordy máme ve zdejších končinách Lysou horu, kde sněží průměrně 108 dnů v roce, ale v zimním období 1974/75 sněžilo celkem 213 dnů.
Průměrně za rok napadne na Lysé hoře 521 cm sněhu, V březnu 1911 tam leželo 491 cm sněhu. Nejvíce 959 cm to bylo v zimním období 1952/53. Nejvíce za jediný den (90 cm) napadlo sněhu 8. listopadu 1952.
Za rekordní zimou bychom se ovšem museli vypravit na „Pól chladu“ do jakutského Omjamskonu, kde mínus padesát v měsíci lednu je běžná teplota, ale naměřili tady už také mínus sedmdesát jedna celých dva stupně Celsia. Není divu, že i psům mrznou vousy. Ale má to svou výhodu, trhovci nepotřebují pro masné výrobky mrazáky.
Valašská zima, třebaže také potrápí, je malebnější a fotogeničtější.
Text a foto © Richard Sobotka