Stoletou historii existence Československých legií v letech 1914-1920 připomíná Československá obec legionářů originálním způsobem – prezentací Legiovlaku.
Projekt Legie 100 ČsOL slavnostně zahájila 11. října 2014 za podpory Vlády ČR, ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR a celou řadou institucí, spolků a samospráv. Nejvýraznější součástí projektu Legie 100 je pouť Legiovlaku Českou republikou.
Legiovlak je replikou legionářského vojenského ešalonu z let 1918-1920 s nímž se legionáři přesouvali přes Rusko po Transsibiřské magistrále.
Myšlenka vytvořit toto pojízdné muzeum vznikla již v roce 2008. Československá obec legionářská postupně nakoupila jedenáct vyřazených historických vagonů a dva jsou zapůjčeny. Dokončený Legiovlak poprvé vyjel na pouť po ČR 19. května 2015. Své putování ukončí v roce 2020, aby po oslavách 100. výročí samostatného státu byla také připomenuta výročí boje o územní celistvost republiky ve válkách o Těšínsko a Slovensko a rovněž nelehkou anabázi československých legionářů z Ruska zpět do vlasti.
V roce 2019 začal legiovlak své putování po České republice v polovině měsíce března ve Frýdlantu nad Ostravicí a po hostování v celkem 35 městech svou propagační, poznávací a naučnou jízdu ukončí na přelomu měsíců listopadu a prosince ve Zbirohu.
Poznání spojené s Legiovlakem je určeno především nejmladší generaci. Celá expozice je přístupna zdarma.
Jednotlivé vagony Legiovlaku představují například osvětový odbor s projekcí dokumentárních filmů o historii Československých legií. Nechybí uzpůsobený obrněný vagon, který vzdáleně připomíná věhlasný obrněný vlak „Orlík“ s nímž českoslovenští legionáři operovali na celé Sibiři. Plošinový vagon vybavený zbraněmi. Vagon polní pošty československých vojsk, včetně přihrádek na třídění listovních zásilek. Vagon uspořádaný jako krejčovská dílna, kde krejčí šili stejnokroje Čs. legií v Rusku – kožešinové čepice (palachy obrazca), kapuce (bašlík), plášť (šinel obrazca), kožich (šuba), plstěné boty (pimy). Vagon uspořádaný jako strojní dílna včetně všeho potřebného nářadí. Zdravotní vagon s veškerým vybavením, nástroji, lůžky i operačním stolem. Ubytovací vagon – těpluška.
Doprovodné panely prezentují dokumentární obrázky, fotografie a tiskoviny vydávané legionáři. Neschází vyprávění o životě legionářů na Sibiři. Mapy s rozložením ešalonů v době, kdy Čs. legionáři zcela ovládli celou Transsibiřskou magistrálu. Jsou to také informace o Češích v srbské armádě, historie Čs. legií ve Francii a Čs. legií v Itálii. K vidění jsou odznaky, symboly, peníze ruské rubly, i šachy. Také vagon jako prodejna tisků, suvenýrů a upomínek na tuto slavnou etapu naší historie.
Československými legiemi v Rusku postupně prošlo 60 109 dobrovolníků. Zůstaly po nich válečné hroby – celkem 3 979 padlých, zemřelých, nezvěstných a popravených ruských legionářů.
Československá armáda se díky Čs. legiím zrodila dříve, než československý stát a existence Čs. legií byla tím nejpádnějším argumentem pro mezinárodní politické uznání práva Čechů a Slováků na svou samostatnost.
Českoslovenští legionáři při návratu z Ruska objeli na cestě domů třemi směry celý svět. Od prosince 1919 do 2. září 1920 bylo z Vladivostoku vypraveno 42 lodních transportů, kterými bylo z Ruska do vlasti přepraveno celkem 72 644 osob.
Z Rožnova pod Radhoštěm působilo v Československých legiích celkem 63 legionářů.
O Legiovlak je velký zájem také mezi žáky a studenty rožnovských škol.
V Rožnově pod Radhoštěm lze legendární Legiovlak navštívit až do 22. září 2019.
Text foto a reprofoto © Richard Sobotka