Historie rožnovské textilky a krutý osud židovské rodiny v čase persekuce, rasových čistek a holocaustu. Napsáno podle skutečné události.
Výročí firmy Leo Brill Co. v Rožnově pod Radhoštěm.
Leo Brill, Sofie Brillová, textilní továrna Leon Brill co. v Rožnově pod Radhoštěm.
Sofie Brillová určila prosinec roku 1889 za právoplatné datum vzniku firmy Leo Brill Co. v Rožnově. Velkolepé oslavy založení firmy byly pořádány ve Vídni na vysoké a reprezentativní úrovni. Majitel firmy Leo Brill pozval na 14. a 15. prosince 1929 do Vídně všechny úředníky a mistry rožnovské továrny na slavnostní hostinu do svého vídeňského sídla. Následovala projížďka městem. Večer se uskutečnila společná návštěva vídeňské dvorní opery na představení opery „Maškarní ples“. Hosté také mohli ve Vídni vůbec poprvé shlédnout film, kdy se postavy na plátně nejen pohybovaly, ale zároveň docela přirozenými hlasy promlouvaly.
Šéf firmy Leo Brill nezapomněl ani na obyčejné zaměstnance rožnovského závodu. Firma pro ně uspořádala v sálu hotelu Radhošť velký jubilejní ples. Účastnit se ho mohli všichni zaměstnanci se svými nejbližšími rodinnými příslušníky. Vstup do sálu hotelu Radhošť byl pro všechny zaměstnance volný. Každý účastník oslav obdržel stravenky a nápojové lístky.
Mezi pozvanými nechyběla ani řada významných hostů. Při příležitosti oslav čtyřicátého výročí vzniku své továrny daroval Leo Brill městu Rožnovu více než čtyřicet centů uhlí, aby mohlo být rozdáno chudým. Dále daroval městu deset tisíc korun, které městská rada hodlala použít pro stavbu obecního chudobince.
U Městské spořitelny v Rožnově zřídila firma pro své zaměstnance Podpůrný fond Leona a Sofie Brillových. Jako vklad byla na něm upsána částka 100 tisíc korun. Roční úroky ve výši šesti procent měly být vždy rozdělovány potřebným zaměstnancům.
V závěru roku 1929 bylo v Brillově pletárně zaměstnáno 250 dílenských dělníků, podomácích pracovníků bylo na 600.
Město si velkorysosti Leo Brilla vážilo a dokázalo ji ocenit. Hned následujícího roku dne 11. ledna 1930 zastupitelstvo města na své schůzi odhlasovalo udělit Leo Brillovi při příležitosti jubilea jeho firmy pochvalný diplom.
Wilhelm Fink s rodinou v lázních Luhačovicích.
Textilní firma vídeňského podnikatele Leo Brilla vybudovala v malém podhorském městečku Rožnově pod Radhoštěm v závěru 19. a na počátku 20. století od skromných začátků velkou továrnu.
S rozvojem pletařského průmyslu je neodlučitelně spojen tragický osud rodiny Wilhelma Finka, ředitele továrny.
Wilhelm Fink působil od roku 1907 nejprve jako správce, pak jako ředitel. Po třiceti letech pobytu a práce v hornatém kraji se navzdory tomu, že byl Němec a Žid, považoval za místního patriota a Sokola. V té době byl Rožnov pod Radhoštěm vyhlášenými klimatickými lázněmi se širokou klientelou o kterou pečovali také židovští lékaři. Pevné základy demokratické republiky, kterou prezident Tomáš Garrigue Masaryk vybudoval, dávaly každému rovné právo na život ve svobodě. K dramatické změně došlo po mnichovském diktátu v závěru roku 1938, který na nátlak Německa znamenal nejprve okleštění Československé republiky a pak její zánik. Jistoty se začaly měnit v nejistoty a ty posléze v destrukci společenských i rodinných vztahů i životů. Drastická proměna doby dramaticky zasáhla také rodinu Wilhelma Finka. Nebyla jediná. Kruté rasové zákony o nadřazenosti jedné rasy nad druhou přivedly rodinu Wilhelma Finka, a nakonec více jak šest milionů lidí, do naprosté neexistence.
BRILLOVKA po rekonstrukci v roce 2019.
V roce 1938, kdy se nad Evropou začala stahovat mračna německé rozpínavosti a rasové persekuce, nepřipouštěl si Žid Wilhelm Fink vážnější obavy o osud svůj a své rodiny. Přátelé vybízeli, aby odcestovali do bezpečí, ale Wilhelm Fink jen mávl rukou: „Co se nám moct stát?“ říkal špatnou češtinou. „My Čech a Sokol!“
V závěru roku 1938 byl už jednasedmdesátiletý Wilhelm Fink, až dosud ředitel pletařské továrny, náhle a bez vysvětlení poslán na zdravotní dovolenou. Tehdy začal tušit bezvýchodnost situace.
Dramatický spád událostí nakonec vehnal Wilhelma Finka do naprostého zoufalství. Po desetiletích služby továrně a jejím majitelům měl najednou ruce prázdné. V naprosté beznaději zvolil dobrovolný odchod ze života, ostatně jako v té době mnoho židovských občanů.
Zůstala vdova Bedřiška a dospělá dcera Hana. Aby nebyly v důsledku protektorátních a rasových nařízení příliš na očích, v tichosti si pronajaly neobývaný domek na Horních Pasekách. Tam žily skrytě a izolovaně v nesmírných úzkostech, co s nimi bude. Nakonec ani je neminul tragický osud.
V roce 2013 někdejší textilní továrna Leona Brilla „Leo Brill Co.“ v Rožnově, od roku 1945 MOP (Moravské pletárny) a od roku 1976 LOANA po 124 letech provozu definitivně skončila. Počátkem roku 2013 koupila společnost NEOVIT istorickou část bývalé textilní továrny a postupně ji rekonstruovala.
V roce 2019 uplynulo 130 let od vzniku firmy Leo Brill Co. v Rožnově.
Kniha BRILLOVKA dokumentuje historickou etapu její existence se současnou rekonstruovanou moderní podobou jako „Druhý život Brillovky“.
Titul knihy i pojmenování rekonstruované továrny BRILLOVKA je památkou a zároveň i poctou zakladateli továrny a vizionáři Leonu Brillovi.
Knihu BRILLOVKA vydala firma NEOVIT s. r. o. v roce 2019.
Text foto a reprofoto © Richard Sobotka
