Historií sportů v oblasti Beskyd se zabývá Jaroslav Blinka. „O lyžování byl počátkem 20. století v Beskydech velký zájem,“ uvedl.
Líhní tohoto zimního sportu se stala obec Dolní Bečva, stulená na jižním úpatí Radhoště.
„V roce 1923 byla zdejší školou podána na ministerstvo zdravotnictví žádost o subvenci na zakoupení školních lyží: Věc tato může míti pro zdejší kraj značný význam a mnohý školák na lyžích může zbloudilému turistovi v zasněžených horách pomoc poskytnouti,“ uvedl Jaroslav Blinka. „Vůbec první záznam o lyžování na Dolní Bečvě pochází ze školní kroniky z roku 1924 z pera řídícího učitele Wimra: S radostí a potěšením zaznamenává pisatel ujímání se sportu na Dolní Bečvě jmenovitě u školní mládeže. Polohou svou obec naše pod samým Radhoštěm ležící je takořka k zimnímu sportu vázaná. Vždyť v zimě blízké Pustevny a celý Radhošť jsou rejdištěm statných a bujarých lyžařů. To působilo jak na jistou část dospělého zdejšího obyvatelstva, tak i na mládež, která vidí, že lyží lze používati netoliko pro sport, ale i pro potřebu. Četníci, myslivci, hajní a různí zájemníci na horách mohou se dostati do vyšších poloh za zimních měsíců toliko na lyžích. I zhotovovány byly po celou zimu horlivě jak starými, tak mladými lyže po domácku. Je s obdivem, jak se žáci sami ve sportu tom vycvičili a jak mistrně na nedokonalých lyžích z prudkých svahů sjíždějí. Ku konci zimy téměř všechno žactvo jezdilo na svých lyžích, ba podhoráci jezdili na nich do školy.“
Ogaři lyžaři z Dolní Bečvy na lyžích mnohdy vyrobených doma.
Jezdilo se na Holé, na Blinkovém kopci. Dolní škola měla lyžování na svahu za Polanskými. Stavěly se sněhové můstky v Horním Rozpitém, nad Lúčany, u Kuběnů, naproti revíru. Škola zakoupila několik párů lyží a půjčovala je žákům.
V sezóně 1911/1912 byl do svazového kurzu v Krkonoších vyslán tehdy nejlepší závodník Cyril Mach, řídící učitel z Hutiska-Zákopčí, aby získal zkušenosti pro výcvik lyžařů. Kurzy pak pořádal na Pustevnách. Ale učil lyžovat i své školáky a ogaři ze Zákopčí dokonce na lyžích i skákali.
První české lyžařské závody v Beskydech byly pořádány 4. ledna 1914 na Pustevnách, v únoru následovaly závody na Ondřejníku. První skokanský můstek postavila v roce 1926 Pohorská Jednota Radhošť na Pustevnách, patřil v té době k největším u nás. Roku 1929 skočil na něm rekordních 49 metrů Nor Sigmund Ruud a roku 1937 rekord překonal ostravský Alfréd Steinmuller skokem 52 m. Druhý můstek byl postaven v Ostravici (1929) a další na Vsackém Cábu (1931).
Obtížná situace pro turistiku i zimní sporty nastala v době okupace za druhé světové války.
Horní stanice lanovky z Ráztoky na Pustevny před léty a po modernizaci, v současnosti už je opět jiná.
Po obsazení Československa německým vojskem zůstaly Beskydy našimi jedinými horami, jejichž vrcholy přesahovaly 1000 m. Pro zpřístupnění Beskyd lyžařům bylo rozhodnuto vybudovat na Frenštátské straně lanovou dráhu z Ráztoky na Pustevny. Byla zvolena konstrukce jednolanové oběžné visuté dráhy se strojovnou a ovládacím zařízením v horní stanici a v dolní s napínacím vrátkem a kladkostrojem.
Lyžování na Radhošti na sjezdovce pod kaplí. 
Práce na horní stanici na Pustevnách byla zahájena 8. ledna 1940. Byl vykácen 8 m široký průsek pro trať. Konstrukční díly byly do Frenštátu pod Radhoštěm přepraveny po železnici a odtud na stavbu sáněmi. Každá ze dvou cívek dopravního lana (o celkové hmotnosti 4576 kg), byla na Pustevny dopravena na saních tažených 2 páry koní. Na trase bylo do výkopů až 2 m hlubokých postaveno 18 dřevěných, 4 – 5 m vysokých podpěr. Na dopravní lano ve vzdálenosti 20 m zavěšeny úchyty. Celkem 88 sedaček bylo vyrobeno z dubových prken, pro uložení lyží byl po straně koš a hák.
Práce probíhaly za mrazů, které dosahovaly téměř mínus 30 stupňů Celsia. Přesto se zkušební jízda uskutečnila již 3. března 1940, následujícího dne byl zahájen pravidelný provoz lanovky.
Už v prvém měsíci bylo přepraveno více než 3000 osob, což stačilo pro ziskový provoz lanovky, jízdné v té době činilo 3 koruny. Délka trati byla 876 m, rychlost 0,8 m za sekundu, doba jízdy 18 minut. Úspěch předčil očekávání, ale přišly i potíže. Lano během jediné jízdy vypadlo i pětkrát. Proto byly ne příliš pevné dřevěné podpěry v roce 1941 nahrazeny podpěrami z ohýbaných kolejnic.
Pustevny a Radhošť jsou turisty oblíbeny v každé roční době a modernizovaná lanovka přepravuje turisty i lyžaře z Ráztoky na Pustevny podnes.
Text a foto © Richard Sobotka