Jan Kobzáň, zvaný také zbojníček maléreček, se narodil 9. 7. 1901 v Liptále. Jeho kniha O zbojníkoch a o pokladoch (1927) je ukázkou souznění malíře a poety a jakousi čítankou zbojnického bájesloví na Valašsku. Napsal také knihu U počátků vod (vyšla posmrtně až v roce 1984).
Jeho nejvlastnějším projevem byla rychle načrtnutá kresba z níž pak vytvářel drobná, ale i monumentální díla. Jeho fresky lze vidět v Hovězí, Holešově, Rusavě a sgrafita ve Velkých Karlovicích a Šternberku. Také v Rožnově pod Radhoštěm, kde sgrafita tvořil v letech od roku 1950 na budovách nově vznikajícího sídliště Záhumení a v letech 1955 a 1956 také v dnešní Pionýrské ulici.
Životní příběh Jana Kobzáně předčasně uzavřela v osmapadesáti letech dne 10. 10. 1959 smrt na soláňské samotě uprostřed práce na dalším malířském díle. Jeho ostatky našly místo posledního odpočinku na Valašském Slavíně.
Sgrafitovou výzdobu fasád prováděl Kobzáň také v Rožnově pod Radhoštěm na sídlišti Záhumení, budovaného v letech 1950 až 1960. Většina obytných domů sídliště Záhumení byla vyzdobena menšími sgrafity s vyobrazením ptáků, žab, žitných klasů, zajíců či veverek, holuby, pampeliškami i hlemýždi, kachnami, holubičkami, hrozny vína a dalšími obrazy.
Sgrafito Jana Kobzáně po šedesáti letech zaprášené a v levé dolní části značně poškozené. Práce na rekonstrukci sgrafita.
Výjimku tvoří vstupní část sídliště ve směru od Náměstí míru, kde je u dvou obytných domů při vstupu do ulice Julia Fučíka ve druhém podlaží kolem balkónových dveří proveden monumentální výjev, vycházející z mytologie a starých pověstí, kde v horní části vyobrazení krmí pták mláďata na hnízdě, kdežto ve spodní části další opeřenci klovají mýtického draka.
Právě tato sgrafita byla po šedesáti letech ve špatném stavu. V listopadu 2019 byla u jednoho obytného bloku provedena oprava fasády a při této příležitosti došlo i na opravu monumentálního sgrafita.
Na rekonstrukci Kobzáňova sgrafita pracovali (zprava) Radim Bílek a jeho přítel Filip. (Oprava před dokončením.)
„Moje firma provádí písmomalířské práce a také opravy sgrafit,“ řekl majitel firmy pan Radim Bílek z Frenštátu pod Radhoštěm. „Sgrafito bylo v hodně špatném stavu a zaprášené, takže jsme museli celé opravit. Vyčistili jsme je, oprášili, zafixovali speciální penetrací, pak vše natřeli kvalitní bílou barvou a výplně jsme vymalovali cihlovou barvou. Je to velmi pracné, protože barva se do rýh dává obtížně. Po dokončení musíme všechno ještě začistit. Pomáhá mi při tom kolega Filip. Rekonstrukce tohoto sgrafita ve dvou představuje přibližně 56 hodin práce.“
A výsledek? Půvabné sgrafito Jana Kobzáně po šedesáti letech existence v klimaticky náročných podmínkách a bez jakéhokoliv zásahu po rekonstrukci nádherně ožilo. Janíček maléreček by měl radost.
Sgrafito Jana Kobzáně po rekonstrukci 27. listopadu 2019.
Text a foto © Richard Sobotka