V jedné jímavé písničce se zpívá: „Ten veselský kostelíček, kolem něho hustý les…“ Vlivem lidské činnosti hustý les poněkud ustoupil, ale příroda se podnes tlačí do této valašské obce ze všech stran.
Nejstarší zprávy o Veselé jsou z roku 1376. Název obce údajně pochází od zbojnického hradu Veselá na kopci Hradiště. Původně samostatná obec Veselá je od 1. ledna 1985 připojena k Zašové jako její místní část.
V roce 1914 zaznamenal prof. Eduard Domluvil o Veselé:
„Horský potok rychlým tokem místy si vyryl velmi hluboké koryto, takže tvoří spíše těsnou ráztoku než údolí. Obec návsi nemá a domy jsou roztroušeny kolem potůčku bez ladu a skladu. Velmi chatrná cesta vede místy potokem a nedává místa zahrádkám před domy, toliko u fary a školy jsou květinové i kuchyňské zahrádky na nanesených lidskou rukou terasích.“
Velmi by se podivil nad proměnou Veselé, pokud by ji navštívil v současnosti.
Srdcem každé vesnice bývá kostel. Ten veselský stál v půli cesty mezi Veselou a Stříteží v místě zvaném Kostelisko, zasvěcený byl sv. Martinovi. Roku 1711 byl patrně rozebrán a přenesený na horní konec Veselé.
Roku 1728 byl postavený nový dřevěný s věží, zmiňuje se o něm ve své kronice Jan Bartoloměj Vranečka, rektor v Zašové:
Byl stavěný ten předešlý starý kostelík roku 1586.
Leta 1728 dne 16. června (Juny) ve Veseléj kostel nový dřevěný jest začatý. Přišli za deště s procesím z těch dědiny, kteří k tomu kostelu patří, z Malej Bystřičky, ze Lhot i Brňova, z Veselej do Zašovej k Panně Marii prosit a nazpátek ze Zašové jdouce já, rektor šel jsem s nimi až do Veselej a tam přijdouce založili jsme tenž nový kostel. Pomodlili jsme se třikrát Otče náš a Zdrávas Maria a svatý Martine pros za nás. Již na tom místě kostelíček stál a již byl zhnilý.
Roku 1820 byl dřevěný kostel již velmi sešlý. Tehdy byl nákladem náboženského fondu na stejném místě postaven zděný, opět sv. Martinu zasvěcený.
Při opravách kostela roku 1887 … odstranil 23. srpna tesař Michal Krčmář báň a kříž z věže, hnilobou značně narušené a hrozící pádem. Opravena báň byla pozlacena, také kříž opraven a dne 1. října týmž tesařem vše opět vztyčeno. K památnému spisu, který byl v úplně zachovalé mosazné krabičce a v báni uložené nalezen, byl od místního faráře uložen nový pamětní spis i s 1 Krejcarem z. m.
Od roku 1758 do roku 1947 se ve Veselé vystřídalo celkem 16 farářů. Prvým z nich byl P. Jan Nepomuk Weiser, původně řádový bratr na Velehradu. Ve Veselé působil v letech 1785–1800. Z Velehradu nechal do Veselé dopravit varhany se 14 rejstříky, zvony, bohoslužebná roucha a některé další potřeby.
O tom, že kněží neměli ve veselské farnosti snadnou službu zaznamenal roku 1898 P. Petr Lubojacký:
„… pracuji již sedmý rok na jedné z nejobtížnějších štací v diecézi. Neschůdné cesty, veliká vzdálenost, samé kopce a hory, v zimě náledí a děsné vichřice stěžují duchovní správu náramně. V zimě, v létě, ve dne v noci všade se musí jít pěšky. Není tudíž divu, že při takových poměrech i sebesilnější se brzy strhá. I nížepsaný utrpěl ve Veselé na zdraví velice – 4. února 1898 jda do Brňova do školy na náledí upadl a levou nohu strašně si pochroumal.“
Roku 1927 si na problémy s vodou postěžoval místní farář P. Jan Podmolík:
„Ve studni na dvoře se voda velmi dobrá zkazila tím, že do vody postavena pumpa ze sprostého nepozinkovaného železa, která svojí rzí nedovolila vody ani ku vaření a ještě méně ku praní upotřebiti. Proto dostala konečně železná, silnou vrstvou rzi obalená pumpa zasloužený vyhazov. Voda čerpaná novou pumpou nabyla své bývalé znamenité jakosti. Tak konečně mizérii s vodou udělán konec.“
Dne 29. 8. 2011 si ve Veselé připomněli 190 let kostela sv. Martina. Při této příležitosti byl opraven kostel i fara, také hřbitov, přístupové schodiště a vysázena nová alej.
V novodobé historii obce Veselá byl také významným rok 2007, kdy vzniklo Občanské sdružení Ráj, pojmenované podle místa uprostřed obce, kterému se po staletí říká V Ráji. Sdružení má svůj prapor. Má i svou hymnu:
Kopce, vrchy k nebi blíž,
bystrý potok zurčí níž.
Staletí tu krásu známe –
místo Rájem nazýváme.“
Zakladatelem a prvním předsedou Občanského sdružení Ráj byl Jan Bechný. Autor sochy Valacha – strážce Ráje, je Adolf Kreisel, autorem rajáckého praporu Ing. Zdeněk Palát.
Na památku založení Občanského sdružení byl z místního lomu vzat kámen a umístěna na něho pamětní tabule.
(Zdroj Pamětní kniha farnosti Veselé od roku 1900.)
Text a foto © Richard Sobotka