Dne 7. března 2020 uplynulo 170 let od narození Tomáše Garrigue Masaryka. Je stále důvod připomínat tohoto člověka, který svou houževnatostí a snad i umíněností dokázal v období rozpadajících se monarchií a v čase zrození nové Evropy prosadit vznik Československé republiky.
Jeho myšlenky jsou stále živé a morální zásady nedokáže nikdo formulovat tak průzračně a jednoznačně, jako to dokázal právě Masaryk.
Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937), český filozof, sociolog, pedagog, politik a státník. V letech 1878–1882 docent na univerzitě ve Vídni. Od roku 1882 mimořádný a od roku 1897 řádný profesor filozofie na české univerzitě v Praze. V letech 1890–1893 člen Mladočeské strany, roku 1900 spoluzakladatel České strany lidové (realistické), přejmenované roku 1906 na Českou stranu pokrokovou.
Po vypuknutí první světové války odejel v prosinci 1914 do Itálie, odtud do Švýcarska, Francie a posléze do Anglie.
Od února 1916 byl předsedou Národní rady československé, kterou s M. R. Štefánikem a E. Benešem založil.
V květnu 1917 až v březnu 1918 jednal v Rusku o čs. legiích.
Dne 30. 5. 1918 podepsal Pittsburskou dohodu mezi českými a slovenskými krajanskými organizacemi v USA, která podporovala vznik čs. státu jako demokratické republiky, společného státu Čechů a Slováků.
Prezidentem Československé republiky byl prvně zvolen 14. 11. 1918 a pak znovu v letech 1920, 1927 a 1934.
Měl výrazný vliv na veřejný život ČSR, udržel si zejména přirozenou mravní autoritu.
Zašovský spolek „Pěkná myšlenka“ postavil v dolním konci dědiny pomník Osvoboditeli Masarykovi, který 28. října 1920 za účasti celé obce byl slavnostně odhalen a do ochrany veřejnosti odkázán. Je to první památník toho druhu na Valašsku vůbec.
Na Valašsko Masaryk rád zajížděl a v červnu 1928 se (byť neplánovaně) zastavil i v Zašové.
„Dne 23. a 24. června 1928 hostily naše hory prvního občana Republiky pana Prezidenta Dr. T. G. Masaryka. V noci svatojánské přihlížel s temene Radhoště na záplavu ohňů po kotárech valašských, pak nocoval na Pustevnách. Na zpáteční cestě projel 24. června o 10. hodině dopol. naší dědinou a zastaven byv (mimo program) u mostu obecní radou, podepsal se do této pamětní knihy.
Péro, kterým se to stalo, na památku uschováno je ve škole.
Celá obec se zastupitelstvem v čele byla shromážděna dole při silnici, by uviděla a pozdravila našeho tatíčka Osvoboditele.“
Zašovjané ctili památku T. G. Masaryka.
Roku 1930 místní osvětová komise oslavila 80leté narozeniny pana prezidenta dne 7. března velmi zdařilým večírkem v sále Sokolovny, při kterém spolupůsobila školní mládež s místním pěveckým kroužkem. Nával občanstva byl nebývalý a slavnost se všem líbila.
Veřejná škola slavila památný den tatíčka Masaryka školní oslavou, které přítomni byli někteří členové obecního zastupitelstva se starostou obce v čele, a celá místní školní rada.
Polévkový ústav zdejší založil na paměť 80tiletých narozenin prvního prezidenta Československé republiky Dr. T. G. Masaryka nadaci obnosem 23 399 Kč 25 hal. z kteréž po vzrůstu na 50 000 Kč budou každoročně z úroků podělováni chudí žáci zdejší veřejné školy obecné v době zimní teplou polévkou.
V roce 1939 po okupaci Československa německou armádou byl památník T. G. Masaryka zakopaný a do země ukrytý. Hned v prvních dnech po osvobození 8. 5. – 10. 5. 1945 byl ze země vykopán památník pana prezidenta Osvoboditele a znovu postaven na své staré místo v parku před fojtstvím.
(Záznam ze zašovské kroniky.)
Text a reprofoto © Richard Sobotka