Jaro je první ze čtyř ročních období. Po zimě je vítáno jako symbol probouzejícího se života. Meteorologické jaro začíná 1. března a končí 31. května. Astronomické jaro v naší zeměpisné poloze začíná jarní rovnodenností (zpravidla 20. března) a končí letním slunovratem (zpravidla 21. června).
Dlouho očekávané jaro však může být záludné a jak se s ním vypořádat po stránce zdravotní, na to svého času odpověděl MUDr. Rudolf Gajdůšek.
„Kolikrát si myslíme, že už nás jaro nemůže zaskočit, ale jaro mnohdy nerespektuje kalendář a třeba i o prvním jarním dnu fouká pořádně studený vítr. Na slunci může být třeba horko a na jižních svazích kvést sněženky, a to nás naláká na jarní oblečení, ale k severu obrácená a zledovatělá cesta nás přesvědčí, že zima ještě neskončila.
Po zimě je organismus oslabený, vyčerpaný, jeho odolnost je menší.
Přírodních vitamínových zdrojů už je na jaře méně, brambory a ovoce už nemají tolik vitamínů, jako na podzim. Kvašené zelí, kde je vitamínů dostatek, každý doma nemá. Česnek každému nechutná. Takže zbývá jižní ovoce, citrusové plody bohaté na vitamíny. Nejvíce potřebujeme vitamín C, a pokud není přirozený zdroj, pak i v podobě vitamínových tablet. Odolnost organismu také zvyšuje kalcium.
Jak se s nástupem jara vyrovnat po stránce psychické?
Ve své praxi jsem se ještě nesetkal s tím, že by u někoho příchod jara vyvolal depresi. Někteří lidé se rádi ve vzpomínkách vracejí do minulosti, jak třeba před dvaceti třiceti lety jaro bouřlivě prožívali, pak mohou nástup jara prožívat trochu negativně. Ale když zjistí, že jim na jaře nohy líp chodí, že si mohou někde na sluníčku pěkně sednout a popovídat si, na všecko zapomenou a také oni vychutnávají všechny dary jara.“
Letošní jaro se až na několik mrazivých a sněhových dnů v podstatě teplou zimou připravovalo na svůj příchod už od podzimu. I když se i letos jaro o prvním jarním dnu přihlásí vlajkoslávou pestrých květin, pořád ještě může být i rozverné, tak jak ho uvedla ve své poezii ostravská básnířka Božena Klímová.
Rozverné jaro
Větrám
Potom mi křehnou kosti
Únor mává Hromnicemi
Je nad nulou a ptáci před rozbřeskem
veřejně provozují
opeřené námluvy
Budou mít vejčité děti ~Nechám si donést větévky
Ve spršce rosy
pupenatě zezlátnouNo a co? řekne flegmatik
s chronickou kapkou u nosu…
V ní netušený záblesk
mého rozvernéhojara
Text a foto © Richard Sobotka
Božena Klímová:Rozverné jaro