Léto roku 2020 přichvátalo přesně 20. června ve 23.43 hodin, alespoň tak to uvádí odborníci.
Jenže v tento čas už druhý týden vytrvale prší. A jiní odborníci se nemohou shodnout na tom, jestli po předchozím suchém období už napršelo dost pro dorovnání vláhového deficitu, tedy jestli by měli na nebesích dešťové kohoutky trochu přiškrtit, nebo je ponechat dál otevřené.
A do toho se připletou jmeniny Medarda – svatého s mokrou pověstí.
Biskup Medard údajně žil v létech 457–540 a po prohlášení za svatého se stal ochráncem úrody a patronem zemědělců, také však sládků a vinařů, a kdo ho uctívá prý trpí méně bolestmi zubů. Lidé se k němu o senoseči modlili za suché počasí a vůbec za dobrou úrodu. Medard prý se dokázal přimluvit i za trpící horečkou nebo choromyslností.
Proč prší právě na Medarda mají vědci následující vysvětlení, že se jedná o malý, ale velmi pravidelný evropský monzun. Jiní však argumentují, že pravděpodobnost srážek právě na Medarda není zdaleka stoprocentní, takže pranostika „Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ nemá absolutní platnost.
Kdy vlastně přichází léto, ptají se konzumenti, kteří se na toto období těšili devět měsíců (z celkových dvanácti)? Kdy vlastně do naší hrbolaté končiny opravdové léto přichází?
Naši předkové v tom měli jasno, jak ostatně dosvědčují staletími prověřené pranostiky.
Zima ve zdejší hornatině obvykle končívá až v měsíci květnu, neboť podle pranostik „Březen – za kamna vlezem.“ a „Duben, ještě tam budem.“
Ovšem 12.–14. května přicházejí ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. Hned pak se hlásí Žofie (15. května), která má špatnou dešťovou pověst. Ani následující pranostika není příliš povzbudivá: „O svatém Duše choď ještě v kožuše.“
Osmého dne v měsíci červnu se hlásí ke slovu Medard a …: „Medardova kápě čtyřicet dnů kape!“, takže by mělo pršet až do poloviny července. Ale to už se 26. července ke slovu hlásí Anna se svou meteorologickou předpovědí: „Svatá Anna, chladna z rána.“
Pokud míníme, že alespoň srpen nás zahřeje, pak pranostika napoví: „Počátkem srpna studený vítr ze strnišť fouká.“
Následující měsíc bývá už jen vzdálenou ozvěnou léta, protože od 21. září platí: „Po svatém Matouši čepici na uši.“
Co dobrého lze čekat od následujícího měsíce? Lukáš má svátek 18. října a podle pranostiky platí: „Do svatého Lukáše, kde chceš, ruce měj; po svatém Lukáši za ňadra je dej.“
Listopad je měsíc zcela prozaický. Dne 11. listopadu „Svatý Martin přijíždí na bílém koni.“ A 25. listopadu má svátek Kateřina: „Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.“
O prosinci nemějme žádné iluze, neboť platí, že… „Lepší vánoce třeskuté, nežli tekuté.“
Takže kdy vlastně do naší hornaté končiny přijde skutečné léto? Odnepaměti vždy v měsíci červenci, úplně nejpřesněji na svatého Eliáše.
„Na svatého Eliáše dopoledne léto a odpoledne podzim.“
Takže opravdové léto v naší geografické poloze nastane 20. července během dopoledne – pokud se ovšem vydaří.
Text a foto © Richard Sobotka