František Lazecký (18. srpna 1905, Tísek – 16. listopadu 1984, Praha), český spisovatel a básník.
Narodil se v rodině slezského rolníka. Roku 1921 studoval na hospodářské škole v Opavě, kde mezi jeho učiteli byl i regionální spisovatel Vojtěch Martínek. Po maturitě 1925 studoval na Vysoké škole zemědělské inženýrství (tehdy součást ČVUT) a roku 1930 získal titul inženýra. Souběžně studoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, roku 1929 složil státní knihovnickou zkoušku na Státní knihovnické škole v Praze a od roku 1930 byl knihovníkem Ústřední zemědělské a lesnické knihovny Československé akademie zemědělských věd v Praze. V letech 1946–1952 a 1956–1959 byl jejím ředitelem a v letech 1959–1962 externě přednášel knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Přispíval do několika katolických literárních časopisů (Akord, Řád aj.) Roku 1969 odešel do důchodu a věnoval se pouze psaní a literatuře, zejména pro děti. Byl členem Umělecké besedy v Praze a Moravského kola spisovatelů.
Do literatury vstoupil lyrikou, která představovala spor duše s tělem (sbírky Krutá chemie, Kříže). Koncem 30. let začal psát především o domově. Překládal například písně L. v. Beethovena, F. Schuberta nebo M. P. Musorgského, podílel se na překladu Starého zákona a katolického breviáře.
Náhrobek s verši F. Lazeckého, pamětní deska na rodném domě v Tísku. Hřbitov v Tísku a hrob Františka Lazeckého (vpravo dole).
Po roce 1945 se začal zabývat tvorbou pro děti, přičemž čerpal z folklorní tradice rodného Slezska (zejm. pohádky). Básně ze 70. let jsou považovány za vrchol jeho tvorby (sbírky Hledání klíčů, Jenom vzlyk temnot). Psal i eseje, v předválečných letech hlavně s historickou tematikou.
Básníka připomíná pomník nedaleko rozhledny Panoráma na Kabátici u Chlebovic.
Chlebovice se nacházejí v severní oblasti Palkovických Hůrek, rozdělených řekou Ondřejnicí na dvě části. Nejvyšším vrcholem je Kubánov (661 m), pak Babí hora (619 m) na jejímž úbočí se nachází přírodní rezervace. Třetím vrcholem je Kabátice (601 m), kde byla roku 2001 zpřístupněna rozhledna Panoráma. Palkovické hůrky jsou charakteristické strmými svahy a hlubokými údolími, pokrývají je převážně jehličnaté, smíšené a listnaté lesy.
Chlebovice patří k nejstarším obcím v regionu Frýdeckomístecka. V roce 2001 zde trvale žilo 736 obyvatel. Obec přináležela k hukvaldskému panství a spravována byla městem Hukvaldy. V současnosti jsou Chlebovice součástí okresního města Frýdek-Místek (nacházejí se asi 4 km jihozápadně).
Historie Chlebovic sahá do 70. let 13. století, kdy ji patrně založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. První písemná zmínka o Chlebovicích pochází z roku 1320, důvěryhodné zprávy o obci se objevují v roce 1581, tehdy měly Chlebovice 21 usedlostí.
Roku 1620 došlo v chlebovických lesích k tragické události. Valašskými zbojníky tam byl přepaden a zabit majitel frýdeckého panství Stanislav Bruntálský i se svým doprovodem.
Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo původně zemědělství, v 19. století pak těžba vápence a pálení vápna.
První školní budovu chlebovičtí postavili roku 1849 a druhou v roce 1902. V obci je farní kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený roku 1863; dne 9. července roku 2000 byly v něm zavěšeny dva zvony na které vybrali chlebovičtí občané 285 tisíc korun, posvětil je biskup František Václav Lobkowitz.
O vybudování rozhledny Panoráma na severovýchodním úbočí hory Kabátice se zasloužilo Kulturní sdružení „Bezručův kraj“, které o realizaci rozhledny usilovalo od roku 1996. Největší zásluhu o stavbu rozhledny máněkdejší předseda sdružení Václav Halát, který bezplatně poskytl pozemek.
Hlavním investorem stavby rozhledny bylo město Frýdek-Místek. Projektovou dokumentaci rozhledny zpracovala zdarma firma Impros Frýdek-Místek. Stavbu zrealizovala společnost IKON z nedalekých Zelinkovic. Dotaci ve výši téměř 1 mil. Kč poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj. Celkové náklady na vybudování rozhledny dosáhly částky cca 2,2 mil. Kč.
Výstavba rozhledny byla zahájena v říjnu 2000. Rozhledna byla dokončena po osmi měsících a slavnostně otevřena 29. července 2001.
Věž rozhledny je tvořena ocelovou konstrukcí o celkové výšce 22,1 m a váze 14 500 kg se dvěma vyhlídkovými plošinami. Dolní plošina na úrovni 15 m je otevřena a volně přístupná. Horní plošina je 17,7 m nad zemí a je obložena dřevem. Na rozhlednu vede celkem 93 schodů. Podnož věže tvoří zděná a kamenem obložená provozní místnost.
Rozhledna je volně přístupná. Za příznivého počasí je z ní dohlednost až do vzdálenosti 35 km.
V blízkosti rozhledny je vybudován pomník věnovaný slezskému básníku Františku Lazeckému (1905–1984), který do Chlebovic rád zajížděl a právě v místě vybudovaného památníku napsal báseň „Chlebovice“.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka