Dne 16. 2. 1862 byla na ustavující schůzi v Praze založena tělocvičná organizace Sokol. Jejím prvním starostou byl zvolen Jindřich Fügner (1822–1865), tvůrce náplně a symboliky sokolského hnutí. Financoval činnost jednoty, za vlastní peníze postavil v Praze tělocvičnu Sokola Pražského. Zavedl v Sokole tykání. Na jeho návrh se stala červená garibaldovská košile součástí sokolského kroje.
Spoluzakladatelem Sokola a jeho odborným vůdcem byl Miroslav Tyrš (1832–1884), estetik, tělovýchovný pracovník a politik; profesor dějin umění na UK a ČVUT v Praze. V letech 1862–1884 náčelník pražského Sokola. Roku 1882 organizoval a řídil I. sokolský slet. Tvůrce sokolské tělocvičné soustavy a tělocvičného názvosloví. Od roku 1871 vydával časopis Sokol.
Ještě v průběhu roku 1862 vzniklo v Čechách dalších 8 sokolských jednot. První veřejné cvičení se konalo v Praze 1. 6. 1862. O 20 let později (18. 6. 1882) proběhl v Praze na Střeleckém ostrově I. všesokolský slet za účasti 720 cvičenců. V té době měl Sokol již 76 jednot s 1600 členy.
V průběhu let musela TJ Sokol zdolat ve své existenci nejrůznější překážky. Opatřením říšského protektora z 8. října 1941 byly sokolské spolky rozpuštěny. Podruhé se tak stalo r. 1952, kdy Sokol po sjednocení tělovýchovy zanikl. Krátký pokus o oživení Sokola nastal v r. 1968, pak znovu až po r. 1990.
Zakladatelem Sokola v Rožnově p. R. byl obchodník a pozdější starosta města Rožnova Osvald Kotouček. Stalo se tak 16. dubna 1890 po schválení stanov moravským místodržitelem v Brně. Původně rožnovští sokolové cvičili na různých místech ve městě. Roku 1892 koupila Sokolská jednota za 200 zlatých bývalou sýpku v místech dnešní sokolovny, nákladem přes 1300 zlatých ji přestavěli a 12. září toho roku slavnostně otevřeli. Současnou podobu sokolovna získala po čtvrté přestavbě v r. 1956.
K obnovení sokolské činnosti v Rožnově došlo 13. 4. 2000 na ustavující schůzi na Harcovně. Mezi zakládajícími členy byli Gustav Vrečka, Radko Linhart, Libuše Hložánková, Věra Frydrychová, Míša Bumbalová a řada dalších.
„Sokolové vždy stáli v prvých řadách veškerého dění,“ uvedl po roce 199 starosta obnovené TJ Sokol v Rožnově p. R. Radko Linhart. „Tak tomu bylo v Československých legiích. A také v odbojové činnosti za obou světových válek, kdy nejvyšší daň zaplatilo 3388 Sokolů a 11 611 jich bylo vězněno. Zda se podaří obnovit sokolskou činnost v plné šíři záleží na každém členovi.“
Činnost Sokola byla vždy zaměřena na všestrannost, kromě cvičení také na kulturní a vzdělávací akce.
Hrob JUDR. Joži Marečka na starém rožnovském hřbitově.
Joža Mareček – obětavý sokolský pracovník
Už roku 1870 byl záměr založit v Rožnově tělovýchovnou organizaci Sokol, ale stalo se tak až 16. dubna 1890 schválením stanov moravským místodržitelstvím v Brně, ty mimo jiné uvádějí: „Účel jednoty jest povzbuzení, příležitost a návod k pravidelnému těla tužení a cvičení. K oživení ducha společenského slouží poučené přednášky a rozpravy nepolitického obsahu, výlety a společenské zábavy.“
Zakladatelem rožnovské tělovýchovné organizace Sokol byl Osvald Kotouček, pozdější náčelník župy Palackého. Ve dvoře domu Rudolfa Billa, kde měl obchod, si pořídil hrazdu a kruhy a začal vytrvale cvičit. Brzy se k němu přidali další. Později cvičili rožnovští Sokoli v hostinci „Na sklepě“, roku 1892 koupili za 200 zlatých bývalou sýpku a přestavěli ji na sokolovnu. Rozmanitá činnost, o kterou byl mezi občany nevšední zájem, se neobešla bez obětavých pracovníků. Jedním z nich byl JUDr. Josef Mareček, soudce okresního soudu a vrchní rada zemského soudu. V letech 1909 a 1910 byl náměstkem starosty Sokola a později členem výboru jednoty.
Roku 1910 měl Rožnov něco přes 3000 obyvatel a 477 domů. V té době vrcholila éra lázeňství, která malé městečko na úpatí Radhoště přeměnila na světoznámé ozdravné letovisko. Právník Josef Mareček, jehož životní osud by mohl sloužit jako vzor obětavosti sokolského pracovníka, byl všeobecně znám jako Joža Mareček a takto je uveden i na pomníku na starém rožnovském hřbitově. Monument s posmrtnou maskou obětavého sokolského pracovníka bratra Joži Marečka střeží kamenná plastika sokola, neschází sokolský znak. Pod životopisnými daty (4. 1. 1870 – 17. 10. 1923) jsou vytesány zkřížené lipové ratolesti.
Osvald Kotouček – fotograf, sportovec a vlastenec
Těch přídomků by v případě Osvalda Kotoučka bylo možné použít mnohem víc: Sokol, turista, komunální politik, obchodník…
Osvald Kotouček se narodil 21. února 1861 v Kojetíně. Reálné gymnázium navštěvoval v Přerově, kde také od roku 1870 žil.
Do Rožnova se přestěhoval v roce 1886 a ještě téhož roku si zde otevřel obchod. Jak úspěšně si vedl se lze jen dohadovat, faktem je, že místo svého podnikání několikrát změnil, pokaždé to však bylo v blízkosti náměstí. Posléze koupil na jižní straně náměstí dům č. 46, kde provozoval živnost ve vlastních prostorách. To bylo podstatné ze dvou důvodů. V roce 1890 se Osvald Kotouček oženil s Barborou Kantorkovou z Rožnova a mohli tak žít ve vlastním domě.
Kromě živnostenského podnikání byl Osvald Kotouček ve městě společensky velmi aktivní o čemž vypovídá reklamní inzerce, otištěná v místních novinách z roku 1930.
„Osvald Kotouček v Rožnově pod Radhoštěm Masarykovo náměstí (proti radnici). Obchod zbožím smíšeným, papírnictví, knihkupectví. Prodej časopisů, pohlednic a zboží upomínkového. Bezplatná poradna pro turistiku v okolí.“
Už to samo o sobě vypovídá o širokém záběru činností tohoto obchodníka v malém městečku a v časech, kdy bylo třeba každou minci obrátit v dlani dvakrát, než se za něco vydala.
Ale hezky po pořádku.
Osvald Kotouček byl vášnivý fotograf. Jeho vnuk Juraj Kotouček po létech na tuto jeho zálibu vzpomínal.
„Po dobrém nedělním obědě by málokomu napadlo jít pěšky na Radhošť, ke všemu jen na pivo. Po návratu o deváté večer už děda Osvald zase v Rožnově seděl ve fotografické komoře a vyvolával obrázky. Měl aparát nejnovějšího typu. Byla to bedna do které se na jedné straně se vkládaly skleněné fotografické desky, vytahovala se z ní černá harmonika, na jejím konci byl skleněný objektiv.“
Fotografický materiál zpracovával Osvald Kotouček ve skladišti za obchodem, to byl jeho fotografický kumbál. Měl tam zvětšovací přístroj, misky na vývojku, vodu a ustalovač. Z negativů obrázky zvětšoval, také je zkoušel upravovat různými šablonami, nebo se pokoušel o fotomontáž. Pracoval také s přímými otisky a zpracovával fotografie na pohlednice pak nabízel k prodeji. Fotografické skleněné desky používal ve čtyřech rozměrech od nejmenších 9×6 až po největší 16×24.
Pohlednic s jeho firemní značkou: „Nakladatel Osvald Kotouček, Rožnov,“ nebo „Nakladatel Osvald Kotouček v Rožnově.“ se dochovala celá řada, také velké množství skleněných fotografický desek s negativy, které jsou i po stu letech úspěšně používány k propagačním tiskům.
Také zmínka o turistické aktivitě ve spojení s Osvaldem Kotoučkem není od věci. Už v době kdy se v roce 1886 přistěhoval do Rožnova byl stoupencem sokolské myšlenky a právě ve zdejším městě zájem o Sokol oživil. Když jeden čas provozoval svůj obchod ve dvoře domu Rudolfa Billa, pořídil si hrazdu a kruhy a začal ve dvoře vytrvale cvičit. Postupně se přidávali další zájemci o těla cvičení a „… z četných zvědavců mnozí se též pokoušeli, leč rozbité nosy a jiné pohmožděniny je k trvalému cviku nelákaly,“ vzpomínal Osvald Kotouček na tuto dobu.
Přesto se postupně přidávali další.
Právě Osvald Kotouček byl iniciátorem organizovaného tělovýchovného hnutí v Rožnově pod Radhoštěm pod hlavičkou tělocvičné jednoty Sokol, jejíž vznikl je v Rožnově spjat s rokem 1890.
Při založení Sokola prosazoval „...by častějším stykem bratrským pro ušlechtilou myšlenku sokolskou se nadchli a k vydatnější i řádně organizované práci ve prospěch zmohutnění sokolstva v městě našem dle sil svých přispěli.“
Vážným problémem hned zpočátku existence tělocvičné jednoty Sokol byl v Rožnově pod Radhoštěm nedostatek prostoru ke cvičení. Přes léto roku 1890 cvičili rožnovští Sokoli v hostinci „Na sklepě“, v zimě pak v přední místnosti hotelu Radhošť nebo v léčebném domě lázní. V roce 1892 koupila Sokolská jednota od obce pro zařízení tělocvičny za 200 zlatých bývalou sýpku v místech dnešní sokolovny, která po několika přestavbách slouží podnes.
U Osvalda Kotoučka to byla také vášeň pro turistiku. Nebylo pro něho žádnou překážkou vystoupat po nedělním obědě na vrchol Radhoště, posedět tam v turistické chatě Pod kaplí s přáteli u piva, a po návratu se v devět hodin večer věnovat zálibě fotografické ve skladišti za obchodem.
Velkým propagátorem pěší turistiky byl MUDr. Vladislav Mladějovský (1866-1935), který v Rožnově působil jako lázeňský lékař v letech 1893-1895. Byl odborníkem na horské klima v Beskydech, propagoval nové léčebné metod, ke kterým patřil také tělesný pohyb, který posiloval organismus.
Jeho oddaným spojencem na poli turistiky byl Osvald Kotouček.
První Klub českých turistů byl založen v Praze roku 1888. Podnětem k založení odboru Klubu českých turistů v Rožnově pod Radhoštěm se roku 1892 stal zájezd 50 členů KČT z Prahy a dalších českých měst do Rožnova. Průvodcem jim byl právě Osvald Kotouček. Ohlas návštěvy početné delegace byl velký a již následujícího roku (1893) byl v Rožnově z podnětu MUDr. Vladislava Mladějovského v Rožnově založen odbor KČT. V jeho čele stanul Osvald Kotouček.
Rožnovští turisté byli velmi aktivní a již v průběhu roku 1894 bylo v okolí Rožnova vyznačeno 24 km turistických cest a bylo započato i s jejich úpravou.
MUDr. Vladislav Mladějovský, který propagoval posilování organismu terénní léčbou, mohl být spokojený. On sám po ukončení působení v Rožnově se stal lázeňským lékařem v Mariánských lázních a v roce 1907 prvním českým profesorem balneologie. V roce 1925 založil ústav pro balneologii a fyzikální terapii v Praze, roku 1927 byl zvolen místopředsedou ligy proti revmatismu.
Osvald Kotouček jako komunální politik se v Rožnově angažoval nepřetržitě v letech 1907-1931, t.j. 24 let, z toho v letech 1923-1927 byl zvolen v pořadí jedenáctým starostou města Rožnova pod Radhoštěm.
Dne 21. listopadu 1921 byla Osvaldu Kotoučkovi schválena Zemskou správou politickou v Brně k stávajícímu výměru ještě živnost knihkupecká a obchod byl následně provozován jako „Knihkupectví – papírnictví – obchod se smíšeným zbožím“. V obchodě se také rámovaly obrazy, prodávaly pohlednice, byl zde prodej známek, novin a časopisů.
Dům Osvalda Kotoučka na rožnovském náměstí poč. 20. stol.
Od roku 1923 vypomáhala otci dcera Marie, která také v době nemoci Osvalda Kotoučka společně s matkou Barborou obchod provozovala.
Osvald Kotouček zemřel 8. listopadu 1931. Jedinou majitelkou pozůstalé obchodní živnosti se stala již zmíněná dcera Marie, která se však v srpnu 1932 provdala za PhDr. Františka Lakomého a odstěhovala se do Prahy.
Zavedený obchod na náměstí byl pronajat Vladimíru Hambálkovi (1904–1983), který se narodil v rodině provazníka ve Frenštátě pod Radhoštěm. Také on se zabýval fotografováním, byl aktivním členem Sokola, hrál divadlo, podílel se na kulturním dění města. V roce 1932 se nastěhoval do Rožnova a obchodní živnost provozoval až do 1. března 1950, kdy byl obchod vyvlastněn státem. O čtyři roky později byl konfiskován také Kotoučkův dům.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka