Měsíc listopad je mostem mezi létem a zimou. Název je odvozen od padání listí, které je pro toto roční období a pro tento měsíc ve středoevropských přírodních podmínkách obvyklé. Spadané listí jsou penízky, kterými příroda platí za rozkoše léta. Podzim hýří barvami, malíř se je marně snaží zachytit štětci do obrazu. Pochtívačný vítr nakonec i tomu nejposlednějšímu stromu dychtivě strhá poslední list. Uschlé listoví stromů šustěním ve větru na prázdném chodníku připomíná duše zesnulých, chtivé se alespoň takto potěšit světem, který kdysi byl také jejich, ale už není. Listopadový déšť je docela jiný, než májové rosení, zatím co prvý připomíná perličky šťastných slz, druhý zase pláč, který na tváři neosychá. S první sněhovou vločkou si listopad spěšně navléká podkolenky, s prvým mrazíkem hledá po almarách zapomenutý kožíšek. Chvalme listopad, po utržení listu posledního dne v kalendáři nám bude po něm smutno.
Text a foto © Richard Sobotka