Že si nemůžete vzpomenout na svůj nejveselejší Silvestr? Nebylo to náhodou právě tehdy, kdy jste se nejvíce nasmáli? Teď už si sotva vzpomenete, proč a čemu jste se tehdy vlastně smáli. Možná aby jste udělali dojem na Bóďu. To byla hvězda, po které každý toužil, dokázala se smát ráno i večer a třeba i celých čtyřiadvacet hodin vkuse.
A při tom dělala takové ty pohyby, kdy jí lem sukně vlál až kolem pasu. Sice kouřila jednu cigaretu za druhou, ale každému přísahala, že nešlukuje. Až když v obýváku podpálila záclonu, samozřejmě nedopatřením – byt máš určitě pojištěný, tak o co vlastně jde – tehdy asi přece jen trochu zašlukovala, kuckala tak silně, jakoby už už měla natáhnout bačkory. A také dokázala házet do svých krásných úst, ovšemže elegantně, jednu skleničku toho nejlepšího životabudiče za druhou. A pořád byla fit. Do dvaadvacáté hodiny stihla místopřísežně přislíbit manželství snad pěti nebo šesti přítomným galánům, kteří po ní jeli jako fretka po chutném soustu, a že hned, jen co druhého ledna začnou úřady fungovat normálně, že hupsnou na radnici do chomoutu, prostě do toho praští. Jenže pak se Bóďa nějak zašantročila. Naráz byla mezi osiřelými galány situace na nože a na krev.
Dalo práci ostříhat jim hřebínky chuti po bitce. Až mnohem později se všichni při vzpomínce na onu oslavu konce starého roku hezky a dosyta nasmáli. Možná tím nejhezčím Silvestrem byla pro někoho zpráva o tom, že mu vzdálená tetička odkázala celý svůj majetek, aby se nakonec ukázalo, že se jedná o šopu na spadnutí a dvě slepice, které nevěděly jak se vejce snášejí a proto nenesly. Likvidace pozůstalosti v hodnotě jedné lahve lepší skotské kořalky přišla na pěkné peníze, ale celkem hezky se na ten příběh vzpomínalo. Ostatně kolikrát za život se stane, že vám někdo odkáže celý svůj majetek? Laciné nabídky k vyvolání smíchu, jako narození nemanželského dítěte, ztráta vyhrávajícího loterijního tiketu, nebo katastrofální požár rodinného domku prostě nebereme o silvestrovské noci v úvahu. Na tragédie bude dost času během tří set a pětašedesáti dnů nastupujícího roku. A co Bóďa, ptáte se. Závěr starého roku a začátek nového roku prospala v patře domu sama v pokoji pod pruhovanou duchnou. A její první slova, když zjistila, že přišla o loučení s rokem starým a také o přivítání roku nového? „Zase jsem krucinál o rok starší – a pořád bez ženicha.“ Vzpomenete si, který Silvestr byl váš nejveselejší? Určitě ten poslední.
Text a ilustrace © Richard Sobotka