Gumárny v Zubří byly v roce 1935 založeny jako dceřiná společnost nejstarší středoevropské gumárenské společnosti Optimit v Odrách. Vyráběly plynové masky a pro automobilový průmysl lisovaly technickou pryž. Současné Gumárny Zubří vznikly v roce 1991 privatizací státního podniku.
Betonový komín byl v areálu podniku postaven v 80. letech minulého století, dokončen v roce 1984, nahradil původní cihlový komín. Jeho impozantní rozměry představovaly 110 m výšky, v horní části měl průměr 4,4 m, pata o průměru 7,2 m.
Komín sloužil k vytápění strojních zařízení, sídliště i koupaliště, ale od roku 1998 nebyl používaný. K likvidaci v husté zástavbě továrních objektů nebylo možné použít odstřel, proto je komín od horní části odlamován, suť shazována vnitřním prostorem. Bourací zařízení je vždy na horní část komína dopraveno jeřábem, pak opět sneseno dolů.
Likvidace komína potrvá několik měsíců. Po jejím dokončení bude mít zuberský terén docela jiný profil.
Jistě není bez zajímavosti, že v místě současného gumárenského závodu původně stával „horní mlýn“, byla při něm také pila. Téměř čtyři desetiletí hospodařil na mlýně Martin Mikulenka, ale 6. ledna 1722 o jedenácti hodinách v noci uhořel ve mlýně i se svou rodinou a služebnými. Dne 18. června 1909 bylo rozhodnuto „horní mlýn“ zbořit a postavit na jeho místě mechanickou tkalcovnu. Roku 1935 majitel tkalcovny František Šerý postoupil tkalcovnu firmě Optimit, která se zabývala výrobou gumového a textilního zboží. Tak začala v Zubří výroba gumárenského zboží, která v roce 2021 trvá už plných 86 let.
V průběhu směny se v pondělí 22. února 2021 o desáté hodině dopoledne dostal bourací stroj ve vertikálně provedeném názvu GUMÁRNY na komíně k písmenu Á – o dvě hodiny později toho samého dne až k písmenu R, pak už byl z komína odstraněn.
Komín Gumárny Zubří 11. 3. 2021.
Komín Gumárny Zubří 21. 3. 2021.
Komín Gumárny Zubří 26. 3. 2021.
7. 4. 2021 – snímek vlevo odstraňování poslední suti z komína. Snímek vpravo – profil Zubří už bude do budoucna bez továrního komína.
Pohled ze Zubří na památný Radhošť.
Text a foto © Richard Sobotka
Foto © Pavel Czynege