Celkem pět autorů se podílelo na realizaci Milého tisku č. 25, pojednávajícího o historii školního statku na Hradisku. Svazek vyšel v rámci projektu tvůrčí skupiny seniorů „Město v mé paměti“, působící při Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm, která je už tradičně také vydavatelem tohoto objemově sice nevelkého, ale obsahově zajímavého a podnětného dílka.
Vrch Hradisko, položený jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm je podnes v řadě ohledů tajemný. Kdy vznikl na jeho vrcholu nejprve hrádek a pak hrad „pevný a nutný“, a proč právě tam, není dostatečně objasněno, ale historik Čeněk Kramoliš uvádí, že „…roku 1310 hrad tam již stál a slul hrad Rožnov nebo hrad nad Rožnovem“. A pokud se jedná o statek na Hradisku uvádí „… že v polovině XVI. stol. zřízena kousek pod hradem živnost (grunt), snad tam, kde je dneska panský dvůr…“
S Hradiskem, jmenovitě s hospodářským statkem, měla spojení Hospodářská škola v Rožnově p. R., jejímž prvním ředitelem byl Emanuel Vencl.
„K zemědělské škole patřil také Školní statek Hradisko, kam jsme docházeli na praxi,“ uvádí jeden z autorů Svatopluk Bajer, absolvent Střední zemědělské technické školy. „Tento školní statek měl výměru kolem 180 ha polí, luk a pastvin. Rostlinná výroba statku představovala pěstování obilnin, brambor, lnu, krmných plodin (krmná řepa, krmná kapusta, silážních plodin a výroba sena). Živočišná výroba byla zaměřena na chov skotu, ovcí a prasat na výkrm. Stavy dobytka pak představovaly v průměru 60 dojnic, 30 jalovic, 30 býků na výkrm, 20 telat, 100 ovcí, 3 plemení berani, 30 ročních jehniček, 15 – 20 chovných beránků na aukční prodej, přes jaro a léto 120 – 150 jehňat, 3 páry tažných koní a jeden kůň jezdecký pro školní jezdecký kroužek.“
„Lokalita Hradisko jako taková měla a má svoji romantiku, svoje kouzlo,“ uvedl další z autorů Michal Slovák, emeritní ředitel Střední zemědělské technické školy. „Toto se však ztrácelo v mém z nutnosti ryze pracovním a profesním pohledu. Jelikož původně spadalo vedení školního statku pod ředitelství školy, pak vše, co jsem uvedl, jsem prožil, zažil a zajišťoval z pozice ředitele zdejší Střední zemědělské technické školy od svého nástupu na toto místo v roce 1960 až do odchodu do důchodu v roce 1990, tedy v šedesáti letech mého věku. Popisované začátky, ač se mohly zdát prozaickými, byly složité a náročné. Obzvláště těžké bylo bojovat se státní administrativou po celou dobu od 50. let až po začátek nové historie školy a školního statku, která se začala psát v 90. letech minulého století.“
Jedním z mála pamětníků, kteří mají k Hradisku bezprostřední vztah, je Mgr. Bohuslav Maleňák, někdejší aktivní sportovec, reprezentant, Mistr sportu. Jeho rodiče, jako jedna ze tří deputátních rodin, bydleli přímo na statku Hradisko. Otec, který na statku působil jako lesní hajný, pocházel ze Zašové, matka ze Zubří. I když děti chodila matka rodit do Zubří, prožil Bohuslav (nar. 1933) větší díl svého života od nejútlejšího mládí právě na statku Hradisko.
„Původní statek je postavený z kamenů z hradu, zdi až metr a půl silné, hodně vlhké,“ zaznamenal Bohuslav Maleňák. „Tenkrát, jak bylo zvykem, jsme bydleli jen v kuchyni a jedné jizbě. Záchod byl venku. Pro vodu se chodilo do maštale ke kravám nebo ke koňům. Statek stojí na rozhraní tří katastrů, takže jsme měli kuchyň v Rožnově, spát jsme chodili do Vidče a latrína kus dál od obydlí stála v Zubří,“ vzpomínal Bohuslav Maleňák, který na statku prožil i konec druhé světové války a později se jako aktivní sportovec podílel na výstavbě skokanského můstku na Bučiskách.
Hradisko, zasmušilý kopec se zbytky kdysi pevného hradu, hospodářské stavení, pozůstatky těžební činnosti – to všechno je historie obestřená tajemstvím, jen občas oživená jiskrou vzpomínek pamětníků, jak tomu je právě v Milém tisku č. 25, který je možné zakoupit v Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm.
Text a foto © Richard Sobotka