Vladimír Bartošek se narodil 31. 3. 1945 v Hranicích na Moravě. Po základní škole vyučen automechanikem v Přerově. V letech 1964-68 SPŠS Vsetín. Po maturitě následovala základní vojenská služba – letiště Hradec Králové. Po návratu z vojny (srpen 1970) nástup v Tesle Rožnov do výroby černobílých obrazovek nejprve do dělnické profese, po roce zařazen do profese technické. Postupně přechod do výroby barevné obrazovky. Tam setrvání do jejího konce v roce 2006.
„Malování jsem se věnoval od dětství,“ uvedl Vladimír Bartošek. „Nejprve to byly omalovánky. V malování mne podporovala maminka, nikdy neopomenula při cestě z města přinést nějaké nové sešity. Opravdové kreslení a malování začalo na základní škole. Kromě hodin výtvarné výchovy jsem kreslil o přestávkách na tabuli obrázky z učebnic. Byly to rostliny, brouci, různá schémata atd. Od té doby mne provázela starost o nástěnky. Malovat do přírody jsem se odvážil až na druhém stupni základní školy. Vždy převažovaly motivy krajiny, zátiší, květiny.
Figurální kresbě (ale jen karikaturní) jsem se začal věnovat na průmyslové škole, kde mi byla svěřena péče o výtvarnou podobu školního časopisu. To pokračovalo na vojně, obvykle jsem kreslil kamarádům na dopisy před odesláním nějaký motiv z vojenského prostředí. Pak v zaměstnání se neobešla porada techniků bez mé obrazové dokumentace, která spolupracovníky pobavila a potěšila.
Krátce po příchodu do Rožnova jsem navázal kontakt se členy výtvarné skupiny. Na pravidelných setkáních se scházelo kolem dvaceti členů. Rád vzpomínám například na pana Strakoše, Riegla, Kostku, Vašinu a další. Společně jsme diskutovali nad svými výtvory a organizovali výstavy v Rožnově a v okolí.
Mým vzorem jsou hlavně impresionisté.
Z našich malířů je to například Antonín Slavíček.
Z počátku jsem maloval temperou, pak olejem, ale postupem času jsem si oblíbil pastel a akvarel. Maluji hlavně krajiny, uličky a zajímavé budovy. Také rád maluji zátiší s květinami. Všude s sebou nosím blok a dělám si skicy, které pak doma zpracovávám. Mé obrázky jsou v mnoha místech naší republiky, ale také v cizině. Např. v Japonsku, Kanadě, Německu, Austrálii.“
Text © Richard Sobotka
Kresby © Vladimír Bartošek