Z neobvyklých výkyvů klimatu, z permanentního léta, či naopak z návratu malé doby ledové, si jaro roku 2021 nedělá žádné vrásky. Po zkoušce mrazem až mínus dvacet, plískanicemi a náhlého sněhového přívalu nevešlo jaro do krajiny v bačkůrkách, ale rovnou udeřilo letními teplotami. Kdo ze setrvačností oblékl kožíšek, měl smůlu, kdo naopak ještě víc zkracoval mini-mini, měl vyhráno. Bylo na co se dívat. Někteří hned zkoušeli brouzdat řeku, jiní se odvážně nahrnuli rovnou do jezera. Zmrzlina jde na dračku a slunce se zase s chutí koupá v půllitrech napěněného zlatavého moku. Ještě nedávno posmutnělé zahrady doslova šílí květenstvím a pracovité včelky po strádání nějakou neví do kterého květu dřív skočit. Ptáci v dávno vybudovaných hnízdech pečují o snůšku a než se vyklubá nový život, z dlouhé chvíle vysedávají ptačí pantátové nedaleko hnízda na větvi a vyzpěvují málem do roztržení hrdla. Člověk nevěřícně sleduje stupnici teploměru, žasne a přemítá: Jestli takhle vyvádí jaro, jak potom bude řádit léto? Jen meteorologové kazí radost prognózami, že už zítra se má do krajiny nahrnou déšť, přívalové srážky a možná i sněhové přeháňky.
Text a foto © Richard Sobotka