Zdeněk Burian (11. 2. 1905 Kopřivnice – 1. 7. 1981 Praha) ve své výtvarné tvorbě spolupracoval s paleontology a archeology při rekonstrukcích dávné minulosti. Velkou část jeho díla tvoří knižní ilustrace. Ve Štramberku je od roku 1992 Muzeum Zdeňka Buriana, dokumentující průřez jeho tvorbou. V roce 2021 uplynulo 40 let od jeho úmrtí.
PhDr. Daniel Drápala (nar. 8. 7. 1976). I když je pedagogickou činností spjat s Masarykovou univerzitou v Brně, bytostně je spojen soustavným badatelským úsilím a dokumentarizací historie s městem Rožnovem pod Radhoštěm a je také neodmyslitelně spojen s Valašským muzeem v přírodě.
Jan Kobzáň (9. 7. 1901 – 10. 10. 1959). V roce 2021 uplynulo 120 let od narození tohoto malíře, bytostně spjatého s Valašskem i s Rožnovem. Dva obytné bloky v Pionýrské ulici jsou ozdobeny jeho rozměrnými sgrafity s námětem historie Valašska. Původně se mělo za to, že je autorem výzdoby sgrafity i sídliště Záhumení. V roce 2020 vydala Univerzita Pardubice knihu „České umění 50–80. léta …“, týkající se mmj. výzdoby sídlišť, sochy, sgrafita. V ní je uvedeno, že autorem výzdoby sídliště Záhumení v Rožnově pod Radhoštěm je kroměřížský malíř Vladimír Škranc. Protože jeho malířská technika se zásadně liší od prací Jana Kobzáně, obrátil jsem se na Univerzitu v Pardubicích s dotazem, Jan Kobzáň i Vladimír Škranc, oba žili po určitou dobu v Kroměříži a je pravděpodobné, že se znali, zda nemohlo dojít k tomu, že Jan Kobzáň pro enormní nával práce (zemřel roku 1959 a byl doslova zavalený zakázkami), nemohl Vl. Škrancovi předat zakázku s výzdobou Záhumení, aby ji podle jeho návrhů provedl.
Odpověď zaslala paní Vladislava Říhová: „Otázka Škranc vs. Kobzáň je na místě, skoro si myslím, že tam oba spolupracovali. Každopádně nevím, nakolik je podíl Kobzáně doložen nějakými konkrétními prameny (skicy, písemnosti). Podíl V. Škrance je doložen prokazatelně mj. díky souboru zachovaných návrhů na vlysy nade dveřmi (uloženo v pozůstalosti V. ŠKrance v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži) – mohl možná pracovat jen na nich, a nebo jen na některých z nich…. to nedokážu bez dalšího průzkumu říci.
Škranc v polovině 50. let sgrafita dělal i pro jiné lokality, např. pro sídliště Bažantnice v Hodoníně nebo pro sorelové sídliště v Kroměříži. Ty se nijak výrazně neliší od toho, co je provedeno v Rožnově. Několik zachovaných skic z pozůstalosti je v Muzeu Kroměřížska.“
Takže otázka výzdoby rožnovského sídliště Záhumení, Kobzáň vs. Škranc, je stále otevřená.