Původně panský jez (horní splav na Rožnovské Bečvě, nedaleko křižovatky Eroplán), byl dřevěný. Nad jezem se nacházela vpusť do strouhy. Vodní právo na jezu a strouze prodal majitel rožnovského velkostatku zájemníkům: Ing. Karlu Herliczkovi, majiteli bělidla, Eustachu Paláčkovi, majiteli mlýna a pily, Janu Fassmannovi, majiteli papírny a Vladimíru Fassmannovi, majiteli rožnovského pivovaru.
Původně byl Panský jez dřevěný. Horní splav byl počátkem 20. století oblíbený místem. 
Udržování jezu si ponechal velkostatek. Jez potřeboval hrabě Kynský k plavení dříví, kterým však byl jez často poškozen. Ostatní zájemnici žádnou povinnost v té době s údržbou jezu neměli.
Za povodně v roce 1929 byl jez stržen. Jeho opětovné vybudování bylo technicky náročné a nákladné, proto vyvolalo vleklý soudní spor mezi majiteli vodního práva (Hutní těžířstvo – Vítkovické železárny), a velkostatkem.
Až po letech byl soukromým podnikatelem Fabiánem vybudován prozatímní dřevěný splav. Při stavbě však málem došlo k neštěstí. Do koryta řeky Bečvy byl postaven beran na zatloukání pilotů – dřevěné zařízení z velkých klád. Asi 10 zaměstnanců zatloukalo piloty. Majitel firmy Fabián vešel pod beranidlo, aby dělníkům cosi vysvětlil, vtom se celé zařízení rozsypalo a klády padaly všude kolem. Stavitel Fabián jako zázrakem zůstal nezraněn.
Protože další povodeň řečiště prohloubila, bylo třeba při nové stavbě provizorního splavu postoupit asi o 100 m výše, aby se dosáhlo spádu nově vybudovaného koryta, které navazovalo na původní vodní náhon – strouhu.
Pod dřevěným jezem se nacházelo oblíbené přírodní koupaliště. Výletního místa, tehdy už poměrně daleko za městem, si všiml podnikavý František Filip – známý jako „bezruký Frantík“, který lázeňský Rožnov s oblibou navštěvoval a ve 30. letech 20. století zřídil poblíž horního splavu oblíbenou „Kavárnu u Frantíka“. V důsledku nevraživosti rožnovských živnostníků ji však musel po několika letech prosperujícího provozu k lítosti domácí omladiny i lázeňských hostů zavřít.
Horní splav je oblíbený i v současnosti. Na snímku splav narušený povodní v roce 1997.
Horní splav je i v současnosti neodmyslitelnou součástí městě Rožnova pod Radhoštěm.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka